Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izrael chtěl zabít Husajna obeliskem

  16:32aktualizováno  16:32
Izrael plánoval atentát na Saddáma Husajna. Od roku 1992, kdy akci armáda připravila a zároveň odvolala, bylo na veškeré informace vyhlášeno přísné embargo. Několik novinářů dokonce kvůli této aféře přišlo o reportérskou licenci za porušení cenzury.

PŘÍLOHA:
Vše o dopadení Saddáma

Speciální jednotka izraelské armády Sayeret Matkal se v roce 1992 připravovala zabít Saddáma Husajna.

Akci "Ostružinový keř" nakonec Izrael odvolal, protože během finálních příprav atentátu přišlo o život pět vojáků.

Roznětkou pro rozhodnutí zabít Husajna byla válka v Perském zálivu, během které nechal irácký prezident vypálit na Izrael 39 střel typu Scud. Vláda se pochopitelně obávala o další bezpečnost státu a rozhodla se konfliktního diktátora zavraždit.

"Poděkování patří Jicchaku Rabinovi. Tehdejší premiér měl tu odvahu, aby vydal souhlas s takovou akcí," řekl agentuře AP Ephraim Sneh, který byl v té době členem parlamentního výboru pro otázky zahraničních věcí a bezpečnosti.

Sneh podle deníku Haarec nezmínil Rabinovu odvahu náhodou. Politik, který byl později sám zabit při atentátu, nařídil mimo jiné operaci Entebbe. Při té osvobodily speciální jednotky v Ugandě roku 1976 rukojmí z uneseného letadla.

Ostružinový keřík náhle odkvetl
Izraelská tajná služba získala informace, že se Saddám Husajn osobně zúčastní pohřbu svého nevlastního otce. Ten byl v roce 1992 velmi vážně nemocný a skutečně později zemřel. Generalita rozhodla, že jednotky provedou atentát přímo během pohřbu.

Vojáci měli rozbít stanoviště několik kilometrů od hřbitova. Odtud pak měli během obřadu vypálit raketu "Obelisk", která by prezidenta zabila. Po atentátu by komando odletělo z některého z iráckých letišť.

Při jednom z posledních nácviků ovšem došlo k tragické nehodě. Skupina vojáků představovala Husajna a jeho ochranku. Na ni měla druhá jednotka vypálit cvičnou raketu. Náhodou se ale do palného zařízení dostala pravá nálož, která pět vojáků zabila a šest zranila.

Velení akci okamžitě zrušilo a vyhlásilo na ni nejpřísnější embargo, které povolilo až v momentě, kdy Američané Husajna zajali.

V devadesátých letech přinesly dva zahraniční deníky reportáže, že cílem zrušené operace měl být vůdce libanonské organizace Hizballáh Hasan Nasralláh. Izraelská vláda se odvděčila po svém: novináři přišli za porušení cenzury o žurnalistickou licenci v Izraeli.

Autoři:


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.