USA ve čtvrtek ustoupily od svého požadavku, aby byla do rezoluce OSN o Iráku, jež požaduje neomezené zbrojní inspekce, zahrnuta pohrůžka vojenskou akcí.
Burns v Káhiře opakoval dřívější prohlášení amerického prezidenta George W. Bushe, že válka s Irákem bezprostředně nehrozí a že se k ní přistoupí jen jako k poslednímu východisku.
Na otázku, zda jsou Spojené státy natolik zaměstnány Irákem, že ztratily zájem o arabsko-izraelský konflikt, Burns odpověděl, že "USA jsou plně odhodlány udělat vše, co je možné, v palestinské otázce a v širších arabsko-izraelských otázkách." USA prý spolupracují s EU, s Ruskem i se svými spojenci v oblasti Blízkého východu, aby společně nalezli cestu k řešení, které zahrne soužití palestinského a izraelského státu.
Burns se v Akabě na pobřeží Rudého moře sešel také s jordánským králem Abdalláhem II., který naléhal na rychlé vyřešení blízkovýchodní krize a na brzké vytvoření palestinského státu. Izraelský premiér Šaron, který v minulém týdnu navštívil USA, přišel s návrhem své odzbrojovací akce.
Ta předpokládá společnou operaci v pouštní oblasti na západě Iráku, jejímž cílem by bylo zničení iráckých raket ještě předtím, než by mohly být nasazeny proti Izraeli. To by podle Šarona v případě úspěchu zajistilo nejen bezpečí izraelského civilního obyvatelstva, ale současně by to odvrátilo případný odvetný krok Izraele vůči Iráku.
|
Husajn dal propustit všechny irácké vězně V Iráku byla včera vyhlášena "úplná, všeobecná a konečná amnestie". Ministr financí oblečený ve vojenské uniformě v televizi prohlásil, že amnestie se vztahuje na všechny vězně, ať už jsou zadržováni z politických či jakýchkoli jiných důvodů. Pouze v případě osob odsouzených za vraždu je jejich propuštění podmíněno souhlasem rodin obětí. Oficiálně je amnestie vysvětlována jako poděkování iráckému lidu za podporu, kterou projevil Saddámu Husajnovi. V úterním referendu podle oficiálních výsledků hlasovalo 100 procent registrovaných voličů, přičemž 100 procent hlasů bylo odevzdáno pro dosavadního prezidenta. |
