Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Izrael čeká, co bude po Arafatovi

  1:00aktualizováno  1:00
Izraelci i Palestinci nyní sedí u televizních obrazovek a sledují novinky z pařížské nemocnice. A ptají se: až Jásir Arafat zemře, čeká nás vlna chaosu, nebo nová naděje v jednáních o míru? Francouzští lékaři totiž nedávají Arafatovi, který je od čtvrtka v kómatu, velké šance na přežití.

 Izrael, stejně jako diplomaté po celém světě, se snaží odhadnout, co se bude v nejbližší době dít na palestinských územích a jak proběhne boj o nástupnictví.

Předání moci se může odehrát bez problémů, říkají jedni, stejně tak může vše přerůst ve vleklý a ničivý souboj různých frakcí, které by do čela chtěly dosadit svého člověka.

"Jsem optimista," říká Suren, Izraelec pracující nedaleko Starého města v Jeruzalému. "Věřím, že to proběhne v klidu, že blízkovýchodní konflikt má ještě řešení." Izraelské úřady zpřísnily v obavách z teroristických útoků bezpečnostní opatření, snaží se být připraveny na všechny varianty.

Také v ulicích Tel Avivu je cítit nervozitu. Každé rychle jedoucí auto přitahuje zraky všech. "Mám strach, co se bude dít dál. Bojím se každé ráno, když nastupuji do autobusu, který mě veze do práce," říká dvacetiletá Sarit z Tel Avivu.

Pozorovatelům se zatím zdá nejpravděpodobnější scénář, že si Arafatovy pravomoci rozdělí jeho dlouholetí spolupracovníci - předseda palestinské správy Ahmad Kurája a Mahmúd Abbás, tedy muži, kteří s Arafatem před lety spolupracovali i v exilu.

Nejsou však mezi Palestinci příliš oblíbení, a tak například v pásmu Gazy v posledních letech získávají stále větší vliv islamisté z Hamasu a Islámského džihádu. I proto málokdo v Izraeli věří, že i sebepoklidnější výměna v čele palestinského vedení může rychle přinést nějaký posun vpřed.

"Arafat propásl svou velkou příležitost dát vše do pořádku," shrnuje Suren, který pracuje poblíž jeruzalémského Starého města. Přesto se západní diplomaté chystají na nové ofenzivy - Arafat byl již dlouho mnohými z nich považován za "odepsaného muže".

Izrael a stejně tak Spojené státy s ním odmítaly jednat, neboť podle nich nebyl schopen vést konstruktivní jednání. Například Evropská unie dala v pátek najevo, že konec Arafatovy éry bere jako novou šanci pro oživení mírového procesu. Zároveň však, v obavě z vlny chaosu a frakčních bojů, vyzvala palestinské vůdce, aby "ukázali svoji zodpovědnost a zaručili normální fungování palestinských institucí".

Kam až větší či menší spory jednotlivých frakcí mohou Palestinu v následujících dnech dovést, zůstává velkou neznámou. Stejně tak jako vše ostatní, co se v následujících hodinách, dnech a týdnech může stát.

Izrael se proto připravuje na různé scénáře, například i na to, že dav Palestinců ponese rakev svého prezidenta na Chrámovou horu, posvátné místo islámu v samotném centru Jeruzaléma. A tak spor, kde by vlastně tělo Jásira Arafata mělo být pohřbeno, zůstává předmětem náročných jednání.

Své plány má izraelská policie. Ve chvíli, kdy bude Arafat oficiálně prohlášen za mrtvého, zvýší se i stupeň nebezpečí: ze třetího na nejvyšší čtvrtý, napsal v pátek deník Jerusalem Post. To znamená stav ohrožení celé země.

"Tohle mi připomíná situaci v Iráku těsně předtím, než letos na jaře začaly nepokoje a únosy cizinců," vzpomíná jeden z novinářů na ministerstvu informací. "Klid před bouří."

Klíčový problém: kde bude vůdce pohřben?
Jásir Arafat se dosud potácí mezi životem a smrtí, ale spory o to, kde bude pohřben, se už rozběhly na plné obrátky. Je to kardinální problém, který se dotýká přímo jádra mnohaletých konfliktů mezi Izraelci a Palestinci a který by mohl lehce zažehnout nový konflikt.

O co jde? Arafat si vždy přál mít hrob ve východním Jeruzalémě. V tamním Starém městě se palestinský předák podle vlastního tvrzení před 75 roky narodil. Izrael však tuto část Jeruzaléma obsadil a anektoval za války v roce 1967 a za žádnou cenu nedovolí, aby zde bylo místo posledního Arafatova spočinutí.

Důvodem je především to, že by tak legitimizoval představy Palestinců o východním Jeruzalému jako hlavním městě jejich nezávislého státu.

Izrael: V Jeruzalémě nikdy
Aby byl Arafat pohřben v Jeruzalémě, tvrdě odmítá nejen izraelský premiér Ariel Šaron, ale i další izraelští politici. "Palestinci si sami zvolí, kde spočine, ale nebude to v Jeruzalémě. Je to město, kde jsou pohřbeni židovští králové a není tu místo pro arabské teroristy," říká ministr spravedlnosti Yosef Lapid.

Lze předpokládat, že Izraelci neustoupí, a to ani za cenu případných nepokojů. Pokud Jásir Arafat onemocnění podlehne, nabízí se možnost pohřbít ho v pásmu Gazy, případně v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu, kde strávil poslední tři roky v domácím vězení. Proti tomu by Izrael nic nenamítal.

Palestinští činitelé by však svému vůdci rádi splnili poslední přání. Ale zatím se odmítají bavit o plánech na jeho pohřeb, neboť doufají, že jimi stále ctěný muž se z nemoci přece jen vykřeše. "Konečné rozhodnutí padne, až přijde ten čas, mezi Arafatovými příbuznými a palestinským vedením," řekl agentuře Reuters nejmenovaný palestinský zdroj.

Palestinské vedení by se možná dokázalo shodnout na kompromisu s Izraelem. Zvláště poté, co Arafat prý sám nedávno souhlasil s tím, že bude odpočívat v Gaze na hřbitově v Chán Júnisu, kde je pohřben i jeho otec, pokud by byl Jeruzalém vyloučen.

Otázkou je, jak by se s tím vyrovnaly tisíce obyčejných Palestinců, kteří Arafata nadále zbožňují. Pokud "pan Palestina" nyní opravdu zemře, půjde o velice výbušnou záležitost. A nejen proto, že se pohřeb podle muslimských zvyklostí musí konat už druhý den po úmrtí.

 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.