"Může to tak být celé týdny," říká odevzdaně Jaakoby. Noční průzkum, prováděný několikrát týdně kromě denního sledování, je součástí boje zvláštní jednotky proti složitým operacím lupičů a pašeráků, kteří zbavují Izrael drahocenných starožitností.
Polopolicejní jednotka, součást úřadu pro historické památky, který se obvykle zabývá více vykopávkami než zatýkáním, má právo zadržovat a vyslýchat podezřelé. Letos dosud zadržela 15 zlodějů, stejný počet loni. Tvrdí ale, že plenění se šíří a že ho rozdmýchává hladový mezinárodní trh i rostoucí počet turistů, kteří si v souvislosti s blížícím se začátkem nového tisíciletí chtějí odnést domů prvotřídní kousek Svaté země.
"Loupí se na tisících místech po celé zemi a obchodníci nakupují pro turisty u příležitosti konce milénia. Když to tak bude pokračovat..., ztratíme své dějiny," prohlašuje člen týmu Avi Avganim.
Většina krádeží je dílem organizovaných band čtyř nebo pěti Palestinců působících na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Chytit lupiče, kteří pracují bez požadovaných povolení k vykopávkám, je životně důležité, protože jakmile jsou artefakty odvezeny z místa nálezu, je často nemožné vypátrat jejich původ, říká Avganim.
"Jakmile je vezmou pryč, nevíme, z kterého hrobu, kterého místa pocházejí. Vědecky jsou ztracené," podotýká.
Snadno přenosné věci jako mince a lampy, jejichž hodnota se pohybuje od několika k tisícům dolarů, jsou nejoblíbenější, ačkoli je poptávka také po větších předmětech, jako jsou sloupy.
Desetičlenná protizlodějská jednotka usiluje o dopadení nejen lupičů, ale také nezákonných překupníků a obchodníků.
Více než 50 procent uloupených starožitností skončí v zahraničí. Ale mnohé také končí v Izraeli, v obchůdcích v klikatých uličkách jeruzalémského Starého města.
Vitríny s malými egyptskými figurínami, které měly faraónům ulehčit cestu do jiného světa, dávají obchodu se starožitnostmi Avajdá ve Starém městě ráz evropského muzea. "Je velmi důležité vzbudit dobrý dojem," tvrdí šestadvacetiletý Máhir Avajdá, který pomáhá řídit rodinný obchod.
Přívětivý Avajdá, jeden ze 65 obchodníků, kteří působí legálně s licencí vydanou úřadem pro historické památky, uvádí, že přibližně 50 nezákonných obchodníků vytváří všem prodejcům špatnou pověst.
Na rozdíl od většiny dalších zemí ve světě a na Blízkém východě je v Izraeli obchod s historickými památkami legální na základě řádného povolení. Těm, kdo předpisy poruší, hrozí pokuta až 5000 šekelů (1190 dolarů) nebo tříleté vězení.
Skupiny pracovníků úřadu pro historické památky běžně podnikají ze svého sídla na vrcholu kopce ve východním Jeruzalému prohlídky ve Starém městě, kontrolují zásoby v obchodech, informují prodejce o změnách v zákonech a zabavují ukradený majetek.
Zájem o starožitnosti se projevuje již staletí. Avšak jejich pašování opravdu začalo až po turistické explozi v tomto století. Situace se zhoršila v letech palestinského povstání proti Izraeli v 80. a 90. letech, kdy zloději využívali potíže židovského státu s ovládáním západního břehu Jordánu a za pomoci stále účinnějších nástrojů vyplenili mnoho archeologických nalezišť.
Používání detektorů kovů a buldozerů znamená, že "místa stará 7000 let mohou být zničena za několik minut", upozorňuje Hamdan Táhá z palestinského úřadu pro historické památky. Dodává, že ví o přinejmenším jedné vesnici nedaleko Hebronu, kde jen za jeden rok bylo objeveno přes 200 detektorů kovů.
Palestinská správa, čelící krádežím v oblastech západního břehu a pásma Gazy, které se dostaly pod její kontrolu po podpisu palestinsko-izraelské mírové dohody v roce 1993, uvádí, že za pět let zabavila přes 5000 ukradených historických předmětů a 50 detektorů.
Mnozí palestinští vesničané jsou ochotni riskovat zadržení, protože ekonomické podmínky jsou špatné a lákadlo zisků velké, zvláště s ohledem na vzestup turistiky na konci milénia. Avšak šance na zastavení nezákonného obchodu zmenšuje i hluboká nedůvěra mezi Izraelci a Palestinci.
I když úsilí Palestinců a Izraelců má koordinovat společný výbor, obě strany se shodují v tom, že spolupráce se kvůli potížím v mírovém procesu a vzájemnému podezírání ve skutečnosti snížila na "minimální úroveň", jak říká Táhá.
Izrael obviňuje palestinské úřady, že nepostupují dostatečně účinně, aby zastavily lupiče a pašování. Na druhé straně palestinská samospráva tvrdí, že legálnost obchodu s historickými památkami v Izraeli maří jejich snahy o postihování obchodníků, kteří vědí, že mají ochotné odbytiště pro své zboží v oblastech kontrolovaných Izraelem.
"Je to velký spor mezi archeology - mezi těmi, kdo říkají, že, když je obchod legální, lze sledovat, co bylo ukradeno, a těmi, kdo prohlašují, že zákonnost pouze povzbuzuje krádeže," podotýká archeolog Gideon Foerster z jeruzalémské Židovské univerzity.
Izrael i Palestinci soudí, že příslušné zákony jsou pro boj s loupením příliš zastaralé a "záplatované". Izraelské zákony pocházejí převážně z osmanských dob. Palestinské z roku 1966 a z doby jordánské správy.
Táhá doufá, že připravovaný palestinský zákon, který zpřísní tresty, a informační kampaň zdůrazňující, že "historické památky jsou nedělitelnou součástí našeho bohatství", budou na loupení a pašování působit jako odstrašující prostředek.
Izrael mezitím odhodlaně hledá lupiče, hlídkuje ve Starém městě a snaží se dostat viníky před soud.
Uprostřed noci u jeskyní Hazan nedaleko Jeruzaléma se Asael pátravě dívá na světla vesnic, kde, jak říká, provozuje svou živnost mnoho překupníků a lupičů. "Je to dlouhý boj," říká.
Polopolicejní jednotka, součást úřadu pro historické památky, který se obvykle zabývá více vykopávkami než zatýkáním, má právo zadržovat a vyslýchat podezřelé. Letos dosud zadržela 15 zlodějů, stejný počet loni. Tvrdí ale, že plenění se šíří a že ho rozdmýchává hladový mezinárodní trh i rostoucí počet turistů, kteří si v souvislosti s blížícím se začátkem nového tisíciletí chtějí odnést domů prvotřídní kousek Svaté země.
"Loupí se na tisících místech po celé zemi a obchodníci nakupují pro turisty u příležitosti konce milénia. Když to tak bude pokračovat..., ztratíme své dějiny," prohlašuje člen týmu Avi Avganim.
Většina krádeží je dílem organizovaných band čtyř nebo pěti Palestinců působících na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Chytit lupiče, kteří pracují bez požadovaných povolení k vykopávkám, je životně důležité, protože jakmile jsou artefakty odvezeny z místa nálezu, je často nemožné vypátrat jejich původ, říká Avganim.
"Jakmile je vezmou pryč, nevíme, z kterého hrobu, kterého místa pocházejí. Vědecky jsou ztracené," podotýká.
Snadno přenosné věci jako mince a lampy, jejichž hodnota se pohybuje od několika k tisícům dolarů, jsou nejoblíbenější, ačkoli je poptávka také po větších předmětech, jako jsou sloupy.
Desetičlenná protizlodějská jednotka usiluje o dopadení nejen lupičů, ale také nezákonných překupníků a obchodníků.
Více než 50 procent uloupených starožitností skončí v zahraničí. Ale mnohé také končí v Izraeli, v obchůdcích v klikatých uličkách jeruzalémského Starého města.
Vitríny s malými egyptskými figurínami, které měly faraónům ulehčit cestu do jiného světa, dávají obchodu se starožitnostmi Avajdá ve Starém městě ráz evropského muzea. "Je velmi důležité vzbudit dobrý dojem," tvrdí šestadvacetiletý Máhir Avajdá, který pomáhá řídit rodinný obchod.
Přívětivý Avajdá, jeden ze 65 obchodníků, kteří působí legálně s licencí vydanou úřadem pro historické památky, uvádí, že přibližně 50 nezákonných obchodníků vytváří všem prodejcům špatnou pověst.
Na rozdíl od většiny dalších zemí ve světě a na Blízkém východě je v Izraeli obchod s historickými památkami legální na základě řádného povolení. Těm, kdo předpisy poruší, hrozí pokuta až 5000 šekelů (1190 dolarů) nebo tříleté vězení.
Skupiny pracovníků úřadu pro historické památky běžně podnikají ze svého sídla na vrcholu kopce ve východním Jeruzalému prohlídky ve Starém městě, kontrolují zásoby v obchodech, informují prodejce o změnách v zákonech a zabavují ukradený majetek.
Zájem o starožitnosti se projevuje již staletí. Avšak jejich pašování opravdu začalo až po turistické explozi v tomto století. Situace se zhoršila v letech palestinského povstání proti Izraeli v 80. a 90. letech, kdy zloději využívali potíže židovského státu s ovládáním západního břehu Jordánu a za pomoci stále účinnějších nástrojů vyplenili mnoho archeologických nalezišť.
Používání detektorů kovů a buldozerů znamená, že "místa stará 7000 let mohou být zničena za několik minut", upozorňuje Hamdan Táhá z palestinského úřadu pro historické památky. Dodává, že ví o přinejmenším jedné vesnici nedaleko Hebronu, kde jen za jeden rok bylo objeveno přes 200 detektorů kovů.
Palestinská správa, čelící krádežím v oblastech západního břehu a pásma Gazy, které se dostaly pod její kontrolu po podpisu palestinsko-izraelské mírové dohody v roce 1993, uvádí, že za pět let zabavila přes 5000 ukradených historických předmětů a 50 detektorů.
Mnozí palestinští vesničané jsou ochotni riskovat zadržení, protože ekonomické podmínky jsou špatné a lákadlo zisků velké, zvláště s ohledem na vzestup turistiky na konci milénia. Avšak šance na zastavení nezákonného obchodu zmenšuje i hluboká nedůvěra mezi Izraelci a Palestinci.
I když úsilí Palestinců a Izraelců má koordinovat společný výbor, obě strany se shodují v tom, že spolupráce se kvůli potížím v mírovém procesu a vzájemnému podezírání ve skutečnosti snížila na "minimální úroveň", jak říká Táhá.
Izrael obviňuje palestinské úřady, že nepostupují dostatečně účinně, aby zastavily lupiče a pašování. Na druhé straně palestinská samospráva tvrdí, že legálnost obchodu s historickými památkami v Izraeli maří jejich snahy o postihování obchodníků, kteří vědí, že mají ochotné odbytiště pro své zboží v oblastech kontrolovaných Izraelem.
"Je to velký spor mezi archeology - mezi těmi, kdo říkají, že, když je obchod legální, lze sledovat, co bylo ukradeno, a těmi, kdo prohlašují, že zákonnost pouze povzbuzuje krádeže," podotýká archeolog Gideon Foerster z jeruzalémské Židovské univerzity.
Izrael i Palestinci soudí, že příslušné zákony jsou pro boj s loupením příliš zastaralé a "záplatované". Izraelské zákony pocházejí převážně z osmanských dob. Palestinské z roku 1966 a z doby jordánské správy.
Táhá doufá, že připravovaný palestinský zákon, který zpřísní tresty, a informační kampaň zdůrazňující, že "historické památky jsou nedělitelnou součástí našeho bohatství", budou na loupení a pašování působit jako odstrašující prostředek.
Izrael mezitím odhodlaně hledá lupiče, hlídkuje ve Starém městě a snaží se dostat viníky před soud.
Uprostřed noci u jeskyní Hazan nedaleko Jeruzaléma se Asael pátravě dívá na světla vesnic, kde, jak říká, provozuje svou živnost mnoho překupníků a lupičů. "Je to dlouhý boj," říká.
