Schválení návrhu přišlo i přesto, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu před několika dny nechal na nátlak náboženských stran komisi rozpustit. Pro zrušení výjimky z povinné vojenské služby byla již v minulosti většina vládních koaličních partnerů. Strana Likud premiéra Netanjahua se k návrhu připojila až nyní.
Armádní výjimkaArmádní výjimka byla zavedena ihned po vzniku Izraele v roce 1948. Tehdy se dotkla téměř 400 studentů náboženského semináře. V současnosti je armádní služba prominuta více než 60 000 studentů, kteří se zabývají studiem náboženství. |
O zapojení milionové arabské komunity do armádních služeb bude vládnoucí strana Likud jednat v následujících týdnech. "Vláda se postará o prosazení zákona, díky němuž bude počet lidí, kteří musejí odsloužit vojenskou službu, pozvolna navyšován. To břemeno by měl nést každý. Oceníme ty, kdo budou sloužit, naopak se zachováme k odpíračům," uvedl Netanjahu po jednání, na němž vláda návrh schválila.
Vláda jedná o reformách v povinné armádní službě pod velkým tlakem veřejnosti. Ta se bouří proti tomu, že členové ortodoxní židovské církve nemusí absolvovat vojenskou službu, a to i přesto, že je jinak v Izraeli povinná pro všechny - muži musí v armádě odsloužit tři roky, ženy dva.
Úpravu zákonů zapříčinilo únorové rozhodnutí nejvyššího soudu, který nařídil změny v systému armádních náborů, jež musí být provedeny do 1. srpna letošního roku (více o rozhodnutí soudu čtěte zde).
Ještě před ohlášením vládní podpory předkládanému návrhu se v ulicích Tel Avivu sešlo přes 20 tisíc lidí, kteří se domáhali zavedení povinné vojenské služby pro všechny, včetně ortodoxních Židů a Arabů. Demonstrací se účastnilo také několik politických činovníků.
