Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

IZIP chce od státu 27,5 milionu korun za zmařenou investici

  • 127
Společnost IZIP se obrátila na ministerstvo zdravotnictví a žádá jej, aby mu zaplatilo 27,5 milionu korun. Firma se cítí poškozena, protože jí stát odebral projekt, který Česko má zapojit do celoevropské výměny elektronických zdravotních dat.

"Generální ředitel Jiří Pašek se dopisem před několika dny obrátil na pana ministra Leoše Hegera. Žádáme 27 milionů 500 tisíc korun," řekla iDNES.cz mluvčí IZIP Martina Klapalová.

"Budovali jsme a rozvíjeli jsme národní kontaktní bod, centrálu, ve které jsme reprezentovali Česko. Tím, že ministerstvo nám tuto možnost odňalo a neinformovalo nás o tom, tak nám vznikla škoda," dodala Klapalová.

Evropský projekt

IZIP svůj krok spojuje s projektem epSOS. Ten vypsala Evropská komise a má pilotně ověřit evropské sdílení souhrnu pacientské dokumentace. V minulosti ministerstvo zdravotnictvím přípravou české části projektu pověřilo firmu IZIP, kompetenci jí ale nakonec odebralo a svěřilo ji stánímu Koordinačnímu středisku pro resortní zdravotnické informační systémy.

"Dopis dorazil, není v něm ale uvedeno, na základě čeho IZIP peníze žádá. Podklady zatím IZIP nedodal, takže považuji věc zatím za součást kampaně firmy na obhájení své existence," řekl iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek s tím, že firma odmítla předat výstupy k evropskému projektu.

Pokud ministerstvo proplacení částky odmítne, podle Klapalové IZIP zváží právní kroky. "Ovšem k tomu by došlo až po konzultaci s právníky, zatím zkoušíme variantu dohody," dodala mluvčí.

Ministerstvo je přesvědčeno, že na peníze IZIP nárok nemá. "Dotazovali jsme se předsedajícího projektu, podle něj žádné takové nároky nejsou z dosavadní činnosti možné," dodal Nosek.

Hrozí i mezinárodní arbitráže

O případných soudních sporech se v souvislosti s IZIPEm hovoří již delší dobu. Všeobecná zdravotní pojišťovna se totiž už měsíce chystá na předčasné vypovězení smluv s touto společností. Ta pro VZP zajišťuje například projekt elektronických zdravotních knížek pacienta či provozování portálu VZP. Za to jí pojišťovna nyní platí 12,5 milionu korun měsíčně. Celkem pojišťovna firmě za deset let zaplatila necelé dvě miliardy korun.

O sporech se spekuluje i proto, že poluzakladatelé firmy, europoslanci Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký předali své akcie švýcarské firmě. Spory o zmařenou investici proto mohou dostat podobu mezinárodní arbitráže. Švýcarská společnost eHI nyní drží 49 procent akcií IZIP, zbylých 51 procent vlastní VZP.

VZP obmění správní radu

Vláda na úterním jednání rozhodla, že ze správní rady VZP odvolá tři její členy. Konkrétně Jiřího Schlangera, Ivanu Jenšovskou a Zdeňka Hejduka. Všichni tři byli nominováni za vládu. Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska ztratili mandát, protože už nepracují v resortech, které je do správní rady vyslaly. "Jména lidí, kteří je nahradí, budou navržena ministrem v nejbližší době," podotkl první náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek.

Ředitel IZIP Jiří Pašek v květnu iDNES.cz řekl, že arbitráž nelze vyloučit, aktuálně ale nehrozí (rozhovor s Jiřím Paškem čtěte zde).

To, že bude chtít firma kompenzaci za přípravu celoevropského projektu, Klapalová v pondělí naznačila v České televizi, o den později částku uveřejnil deník Insider.

 Média také informovala o dopise zástupce švýcarského vlastníka Thomase Ladnera. V něm Ladner tvrdí, že VZP postupovala nezákonně, když rozhodla o vypovězení smluv. Členy představenstva IZIP proto vyzval, aby se právně bránili, pokud bude pojišťovna jméno firmy dál poškozovat.

O vypovězení smluv se společností IZIP rozhodl v květnu ministr zdravotnictví Leoš Heger a premiér Petr Nečas (více zde). Správní rada VZP následně pojišťovně uložila, aby tři smlouvy s IZIP vypověděla. VZP to musí udělat do konce června, zatím se tak nestalo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video