V projevu k parlamentním "jestřábům" před vrcholnou schůzkou prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a George Bushe nastínil Ivanov postoj Moskvy k hlavním otázkám včetně americké přítomnosti u jižních hranic Ruska, NATO a Iráku.
"Budeme Spojené státy nutit k transparentnosti v otázce rozmístění zahraničních vojenských kontingentů ve střední Asii," řekl Ivanov na společném zasedání konzervativních zahraničních výborů obou komor parlamentu. "Tento problém nás nutně znepokojuje."
Postsovětské středoasijské státy - Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán, často označované za "podbřišek" Ruska, umožnily Washingtonu využít jejich území v rámci války proti terorismu v nedalekém Afghánistánu.
Podle analytiků mohl být Ivanovův projev pokusem osvětlit postoj Kremlu před jednáními poté, co Moskva začala být veřejně považována za poraženou pokud jde o kompromisní odzbrojovací smlouvu, hlavní bod summitu.
Uzavření dohody, jež by měla být během vrcholné schůzky podepsána, umožnilo odstoupení Ruska od jeho klíčového požadavku. Zatímco Moskva původně žádala likvidaci dohodnutých jaderných hlavic, Pentagon trval na jejich skladování, což by USA umožnilo aktivovat tento arzenál v případě ohrožení ze strany takových států jako Irák, Írán a Severní Korea.
Igor Ivanov rovněž prohlásil, že Rusko nezměnilo svůj postoj ohledně Iráku, představujícího klíčový třecí bod ve vztazích Washingtonu a Moskvy. Moskva udržuje s Bagdádem těsně ekonomické styky a je rozhodně proti americkým úderům namířeným proti němu.
Pokud jde o NATO, Ivanov podtrhl, že ačkoli Rusko souhlasilo s prohloubením styků s aliancí, je i nadále proti jejímu rozšíření na východ a nepřeje si stát se jejím členem. "Chápeme, že vytvoření skupiny dvaceti rozšiřování Severoatlantické aliance nezastaví," řekl. "Negativní postoj Ruska k této expanzi se nezměnil."
Šéf ruské diplomacie vyjádřil také naději, že vytvoření orgánu, v němž Rusku zasedne společně s ostatními členy k debatě o strategických otázkách, přispěje k reorganizaci aliance.
- středa 22. května 2002
