Vědci italské Univerzity Catania osázeli na Sicílii vinici s použitím technik, které nastudovali ze starověkých textů. První sklizeň očekávají za čtyři roky. Píše o tom list The Guardian.
"Běžně se zabýváme spíše vykopávkami, ale chtěli jsme se přiblížit společnosti, aby lidé měli větší povědomí o naší práci. Jinak bychom riskovali, že budeme působit jako mimozemšťané," uvedl archeolog Daniele Malfitana.
Na vinici, jejíž první sklizeň by měla přinést asi 70 litrů starověkého červeného vína, bude samozřejmě zakázáno používat jakékoli moderní chemické přípravky. K péči o rostliny vědci použijí stejné nástroje, jaké sloužily i starým Římanům.
Víno se poté nebude kvasit v sudech, nýbrž ve velkých nádobách z vypálené hlíny. Ty budou částečně zahrabané v zemi a zevnitř pomazané včelím voskem, který zajistí jejich nepropustnost. Během kvasu hroznů zůstanou hliněné nádoby otevřené, později je vědci uzavřou a utěsní pomocí jílu nebo pryskyřice.
"Kvašení nebudeme podporovat žádnými pomůckami. Spoléháme jen na kvas hroznů jako takových. Bude to tedy tak trochu věc náhody. Můžete tomu říkat experimentální archeologie," vysvětluje výzkumník Mario Indelicato, který projekt řídí.
Tým vědeckých vinařů krok za krokem následují tipy na pěstování vinných hroznů, které jim poskytl starověký básník Vergilius v jeho básni věnované zemědělství.
Kromě způsobu výroby vína se podle vědců za dva tisíce let proměnil i způsob konzumace tohoto nápoje. Zatímco současní lidé víno popíjejí spíše umírněně k jídlu, staří Římané si libovali v opileckém hýření.
