Prezident už od rána jednal s politickými lídry. Nejprve se sešel s předsedy parlamentních komor Gianfrankem Finim a Renatem Schifanim a pak postupně s šéfy jednotlivých politických stran.
Silvio Berlusconi odešel, jak sliboval, po přijetí reformních zákonů kabinetem. To se stalo v sobotu (více o rezignaci italského premiéra čtěte tady).
Berlusconiho rezignaci předcházeli spekulace, kdo jej ve funkci nahradí. Ale Italové v tom měli jasno: prezident Giorgio Napolitano dá důvěru 68letému ekonomovi a bývalému eurokomisaři Mario Montimu. Ten se těší respektu u občanů i na finančních trzích. Montiho v čele vlády podporuje také většina italské politické reprezentace. Část politiků věrných Berlusconimu už ale dala najevo, že Monti je pro ně nepřijatelný. Sám Berlusconi s Montim v sobotu poobědval a veřejně mu vyjádřil svou podporu.
Monti zřejmě bude usilovat o relativně štíhlý kabinet technokratů, jejichž úkolem bude vyvést zemi z krize. Sestavit by ho měl v nejbližší době, aby na finančních trzích nepanoval zmatek. Prezident mu už částečně předešel tím, že nového premiéra vybral ještě před otevřením pondělních burz.
Berlusconi již dříve řekl, že pro Itálii nevidí jinou možnost než uspořádat předčasné volby. Nejlépe už v únoru 2012. Sám v nich kandidovat nehodlá (více o budoucnosti země čtěte tady).
Kvůli finančním problémům Itálie se výnos italských státních dluhopisů před pár dny vyšplhal nad sedm procent, což je dlouhodobě neudržitelné.
Itálie má třetí největší ekonomiku eurozóny, její dluh ale přesahuje 120 procent hrubého domácího produktu. Země je teď epicentrem dluhové krize eurozóny, je ale příliš velká na to, aby ji mohli ostatní členové podpořit tak, jako to udělali s Řeckem, Irskem a Portugalskem.
