Snem uprchlíků je získat v Itálii ochranu a italské doklady. Muž na snímku...

Snem uprchlíků je získat v Itálii ochranu a italské doklady. Muž na snímku novinářům ukazuje, že on byl při azylovém řízení spěšný. | foto: Profimedia.cz

O osudu každého uprchlíka společně hlasujeme, líčí komisař z Říma

  • 203
Itálie se v posledních měsících potýká s nezvladatelným počtem žádostí o azyl. V Římě má na starosti rozhodování o budoucnosti uprchlíků komisař Giorgio De Francesco. Mnohé z nich musí posílat zpět domů, protože nesplňují podmínky pro udělení mezinárodní ochrany.

Cesta do Evropy je pro mnohé uprchlíky bojem o život. Většina z nich míří do Itálie přes Středozemní moře. Když konečně dorazí ke břehům nebo je zachrání jedno z plavidel pobřežní stráže, myslí si, že mají vyhráno. Boj o lepší život tím však teprve začíná. Kvůli nezvladatelnému počtu žadatelů o azyl totiž mnozí z nich odejdou s prázdnou.

Sicilská noční můra pro uprchlíky. Žijeme tu jako otroci, tvrdí

Své o tom ví devatenáctiletý Bangladéšan Nanue Matabor. Prvním problémem při žádosti o azyl pro něj byla jazyková bariéra. Mluví pouze bengálsky. Informace o azylovém systému v Itálii mu musel tlumočit překladatel. Odpovídal na desítky otázek. Je vaše jméno napsáno správně? Uvedl jste korektní datum narození? Patřil jste v Bangladéši k některé z etnických skupin? „Jsem sirotek. Svou etnickou skupinu neznám,“ odpověděl Matabor zmateně.

Následovalo 46minutové posezení před římským komisařem pro udílení mezinárodní ochrany Giorgio De Francescem, píše server The New York Times. Ten pracuje v nejvyšších patrech italského systému pro udělování azylu. Matabor mu popsal život v bangladéšské sirotčinci i následný pobyt v adoptivní rodině. Stihl se oženit. Jeho adoptivní bratr však byl v hledáčku jako nepřítel vlády. Jednoho dne si pro něj přišli neznámí muži. Nenašli ho však a zlost si vybili na Mataborovi.

Cesta do Evropy

Ve strachu o život si půjčil peníze a bez manželky odjel do Libye, kde až do vypuknutí občanské války pracoval v jednom z místních hotelů. Kvůli bojům posléze prchl do Itálie. „Pokud se vrátím do Bangladéše, zabijí mě,“ apeloval na komisaře při pohovoru. De Francesco si vše trpělivě zapisoval. Výpověď Matabora musí být součástí oficiální žádosti o azyl.

De Francesco v posledních měsících vyslechl stovky podobných příběhů. Ty nejhorší případy si pamatuje dodnes. Nejčastěji vzpomíná na povídání nigerijské ženy. „Strašně trpěla. Přišla o rodiče. Její rodina se k ní nechovala hezky,“ vzpomíná. Její výpověď ho dojala. Žádost o azyl však musel zamítnout. „To, co mi řekla, nebyly důvody, kvůli kterým by měla získat mezinárodní ochranu,“ vysvětlil.

Když dnes dvaapadesátiletý De Francesco vyrůstal v Římě, myšlenka jednotné Evropy se stávala vítaným východiskem a pojistkou proti případným konfliktům. De Francesco tehdy snil o společné Evropě jako federaci členských států. Vystudoval práva a mnoho let strávil na ministerstvu vnitra, kde připravoval legislativu pro parlament.

Nápor žádostí o azyl

Pod tlakem uprchlické krize požádal o přeložení. Na starosti dostal dohled na azylovým systémem v italské metropoli. „Problematika uprchlíků je to, co nás teď pálí,“ míní.

Itálie pod tlakem migrantů

Itálie předpokládá, že se letos na její území dostane rekordní počet migrantů. Pokud se udrží nynější trend, dorazí na Sicílii do konce letošního roku celkem 192 000 běženců, domnívá se italské ministerstvo vnitra. Výrazně tak bude překonán dosud nejvyšší počet 170 000 uprchlíků z roku 2014.

V současnosti v zemi pobývá zhruba 176 000 lidí, kteří žádají o azyl. Je mezi nimi i na 24 000 nezletilých dětí, které se do Itálie dostaly bez doprovodu dospělých, což je dvojnásobek počtu z loňska. Většinu přicházejících podle ministerstva tvoří obyvatelé Nigérie, Eritreje a Guineje.

Během letoška dostalo výzvu k opuštění země 17 000 lidí. Ve skutečnosti jich bylo však deportováno jen 5 000. Rovněž Bruselem slibované rozdělení desetitisíců migrantů do dalších zemí Evropské unie je velmi pomalé.

Zdroj: ČTK

Bojí se, že frustrace lidí z nekončícího přílivu migrantů může ohrozit myšlenky jednotné Evropy. Je to vidět i na tom, jak jednotlivé země rozhodují o udělení azylu. „O stejném případu by mohlo být rozhodováno v Británii, Itálii, Německu a Francii. A dostali bychom čtyři různá rozhodnutí,“ myslí si expert na evropskou azylovou politiku Bruce Leimsidor.

Aby členové italské komise dokázali zvládat příliv žádostí o azyl, každý z pěti členů vždy sám vede rozhovor s jedním uprchlíkem. Následně svá zjištění prezentuje kolegům. Celá komise pak hlasuje o udělení azylu. „Nechceme, aby o životě lidí rozhodoval pouze jeden člověk,“ dodává k tomu Mario Morcone, který na ministerstvu vnitra dohlíží na migrační systém.

Na počátku listopadu v udělení azylu doufal i Nanue Matabor. Měl si vyslechnout konečný verdikt. Čekala na něj i jeho manželka, která žije v Bangladéši. Matabor však měl smůlu. Jeho žádost byla zamítnuta. Překladatel mu musel vysvětlit, co bude dál. Matabor se může odvolat a požádat o přezkoumání verdiktu. S největší pravděpodobností se však bude muset vrátit domů. Letenku mu uhradí italské úřady.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video