Za srážkou vlaků v Itálii je nejspíše lidská chyba, obětí je už 27

  • 72
Počet obětí úterní srážky vlaků na jihu Itálie ve středu vzrostl na 27, nejméně dalších 50 lidí bylo zraněno, 15 z nich je stále v nemocnici. Podle italské agentury ANSA byla příčinou nehody lidská chyba, úřady již zahájily vyšetřování.

„V márnici v Bari je 23 těl,“ uvedla šéfka tamní prefektury Clara Minervová s tím, že další lidské ostatky jsou podrobovány analýze DNA. Celkem je podle ní 27 obětí, z nichž čtyři osoby jsou registrovány zatím jako pohřešované.

Speciální týmy ve středu pokračovaly v odstraňování trosek dvou vlaků, z nichž čtyři vagony byly při nárazu zcela rozdrceny. „Nemůžeme vyloučit, že ještě někdo v troskách zůstal. Je to pomalá práce,“ uvedl ráno mluvčí hasičů Luca Cari.

Zaměstnanci Červeného kříže požádali o pomoc při identifikaci těl, z nichž většina byla při nehodě těžce deformována. Pomoci jim mají informace o tetování, jizvách či barvě oblečení.

Podle italského listu La Stampa jen pět z obětí mělo doklady přímo u sebe, ostatní zesnulí je zřejmě měli v příručních zavazadlech, která se při srážce rozlétla do okolního olivovníkového sadu.

Většina obětí pocházela z města Andria, u něhož se nehoda stala a které proto vyhlásilo třídenní smutek. Mezi oběťmi je i strojvedoucí jednoho z vlaků, které se v úterý krátce před polednem čelně srazily podle DPA v rychlosti 100 kilometrů za hodinu. Mezi mrtvými je i farmář, který v době srážky prořezával olivovníky u trati a jehož do hlavy zasáhl kus plechu z vlaku.

Českému ministerstvu zahraničí ve středu italská policie oficiálně potvrdila, že mezi oběťmi ani raněnými nejsou občané ČR.

„Nikdo se ani neobrátil na zastupitelský úřad v Římě, že by někoho v této souvislosti postrádal,“ řekla ČTK Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva. Jménem české veřejnosti i jménem svým dnes vyjádřil hlubokou soustrast rodinám obětí a italskému prezidentovi Sergiu Mattarellovi prezident Miloš Zeman.

Na vině je zřejmě lidské selhání

Italský premiér Matteo Renzi vyzval v úterý večer při návštěvě místa tragédie k důkladnému vyšetření události a prohlásil, že „se nezastaví, dokud se neobjasní, jak k nehodě došlo.“

Prokuratura města Trani podle agentury ANSA považuje za pravděpodobnou příčinu srážky vlaků na jednokolejné trati mezi městy Corato a Andria lidské selhání.

Zcela zatím nevyloučilo ale ani technickou závadu. Černou skříňku jednoho z vlaků už úřady zajistily.

Stále také není jasné, kolik lidí v regionálních vlacích celkem cestovalo. „Není to letadlo, abychom měli seznam,“ uvedl mluvčí prokuratury Francesco Giannella.

Stanice Andria a Corato mezi sebou dělí 17 kilometrů a přesně deset minut jízdy. Jedná se o jednokolejnou trať, takže zde nemůžou projet dva vlaky najednou.

„Ve chvíli, kdy z Corato vlak vyjíždí, upozorním kolegu v Andrii, který pozdrží vlak v zastávce a dostane zelenou až ve chvíli, kdy odtud vlak odjede,“ vysvětluje pracovník železnice. „Komunikujeme prostřednictvím zvukových záznamů,“ dodává muž podle italského deníku La Repubblica.

„V tomto případě je velmi těžké určit, kdo je zodpovědný za selhání,“ uvedl jeden z techniků pracujících na místě. „Viděl jsem kolegu plakat,“ řekl v úterý večer jeden ze strojvedoucích. „Bylo by příliš snadné říci, že je to jeho vina. Zodpovědnost je na straně osoby, která neměla dovolit, aby pouze jediná chyba vedla k takové tragédii.“

Ačkoli oba vlaky měly vlakový zabezpečovač, který se používá na síti italských drah, ten nemohl fungovat, protože koleje jsou zastaralé. Na tomto úseku trati neexistuje žádný automatický řídící systém. Za bezpečnost jsou zde odpovědní strojvedoucí a řídící osoba ve vlakových stanicích.

„Je to jako jet v autě s ABS, kdy kola stejně nemůžou zabrzdit,“ upozorňuje Stefania Gnesiová z italského výzkumného centra. „Bezpečnostní automatické systémy jsou na 98 % italských tratích,“ dodala Gnesiová.

V úseku nehody měl být bezpečnostní systém aktivován do prosince 2016 a do prosince 2017 přidána i druhá trať.

Kromě italských politiků pozůstalým obětí neštěstí už soustrast vyjádřil například papež František nebo ruský prezident Vladimir Putin.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video