Ministr zahraničí Gunnar Bragi Sveinsson údajně ve středu o stažení kandidatury své země informoval Lotyšsko, které v současnosti předsedá Evropské unii, i Evropskou komisi.
„Zájmů Islandu dosáhneme lépe, když budeme stát mimo Evropskou unii,“ napsal podle francouzského serveru Le Figaro Sveinsson na své internetové stránky.
Islandští politici nevysvětlili své důvody pro stažení kandidatury. Podle BBC však už v roce 2013 představitelé vítězných euroskeptických stran naznačili, že si země díky dohodám s EU výhod členství v unii užila, aniž by v ní musela být.
Islandský zpravodajský web Vísir dodává, že je islandská opozice kvůli rozhodnutí „zuřivá“. Údajně by se při tak důležitém kroku neměl obcházet parlament. Současná vláda se také podle webu usnesla, že pokud by mělo znovu dojít k rozhovorům o členství v EU, neobejdou se bez referenda.
Vláda premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona už v září 2013 přístupové rozhovory s Unií přerušila. O úplné stažení žádosti o členství v osmadvacítce se pokusila už loni v květnu, na nátlak desítek tisíc obyvatel země požadujících referendum od tohoto kroku však dočasně ustoupila.
O vstupu Islandu do EU se začalo vážně hovořit teprve kvůli světové finanční krizi, která málem přivodila státní bankrot této severské země. Přihlášku ke členství podala v červenci 2009 vláda sociálnědemokratické premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové, která v EU viděla jedinou šanci, jak dlouhodobě stabilizovat islandské hospodářství.
Ostrovní stát s asi 320 tisíci obyvateli je součástí schengenského prostoru bez hraničních kontrol a Evropského hospodářského prostoru. Očekávalo se, že jednou z největších překážek na cestě Islandu do EU by představovaly spory o rozsah rybolovu, který je pilířem islandské ekonomiky.
