Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islandští piráti plují k moci, před volbami v průzkumech vedou

  16:31aktualizováno  16:31
Na Islandu míří k moci strana, která zde ještě před pár lety neexistovala. Vzestup islandských pirátů nyní musí pozorně sledovat politologové v řadě evropských zemí včetně Česka.

Birgitta Jónsdóttir, předsedkyně islandské Pirátské strany. | foto: Profimedia.cz

„V žádném případě,“ odpověděla devětačtyřicetiletá Birgitta Jónsdóttir, zakladatelka islandské Pirátské strany na otázku, zda si dříve dokázala představit, že by její strana založená teprve před čtyřmi roky mohla vyhrát parlamentní volby.

Ale tuto sobotu se to může stát. V průzkumech na Islandu totiž strana vede – preferuje ji více než pětina Islanďanů. Pokud tyto hlasy dostane i ve víkendových volbách, může za sebou nechat všechny ostatní strany – a rozhodovat o vládní koalici.

Fenomén Pirátských stran je přitom starý teprve deset let – první z nich vznikla v roce 2006 ve Švédsku. Prvotním impulzem se stal boj o svobodu sdílení informací, hudby, filmů, knih a podobně na internetu. Ze Švédska se Pirátské strany rozšířily prakticky do celého světa včetně Česka (zde při posledních parlamentních volbách získali piráti přes 2,5 % hlasů).

Dvě rány establishmentu

Ale čím to je, že právě na Islandu se Pirátská strana poprvé na světě dostala do nejvyšších pater politiky? Země v mnoha ohledech vypadá pro klíčení „revoluce“ jako nehostinná. Chlubí se mimo jiné tím, že zde v roce 930 zasedl první parlament světa, a je považována za jednu z nejklidnějších zemí.

Právě Island však zasáhl velmi silně odpor proti stávajícím politickým pořádkům, jinými slovy hnutí proti establishmentu. První velkou ranou se stala po roce 2008 globální finanční krize, která vedla k pádu islandských bank. Lidé tehdy poprvé vyšli do ulic.

A druhou ranou ustáleným politickým pořádkům se stalo letos na jaře zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů. Z nich vyplývalo, že si výhod daňových rájů užívala i rodina islandského premiéra.

Pirátské strany

  • Označení Pirátská strana (logo nahoře) dnes spojuje politické strany v řadě zemí. Obecně platí, že podporují volné sdílení informací, reformu zákonů o copyrightu a patentech a přímou demokracii.
  • První Pirátská strana byla založena v roce 2006 ve Švédsku. Od té doby se ustavily Pirátské strany v desítkách dalších zemí světa.
  • První úspěch ve volbách zažila Pirátská strana v roce 2009 ve Švédsku. Do europarlamentu se tehdy dostal jeden zástupce tamních pirátů a strana získala v zemi celkem 7,1 procenta hlasů.
  • Do národního parlamentu se Pirátská strana dostala poprvé v roce 2013 na Islandu. Při zisku 5,1 procenta hlasů zasedli v tamním parlamentu tři členové strany.
  • Česká pirátská strana vznikla v roce 2009. V roce 2012 se dostal do Senátu Libor Michálek i s její podporou (spolu s podporou KDU-ČSL a Strany zelených).

Premiér odstoupil, pachuť z dosavadního vládnutí to však nerozptýlilo. „Nedůvěra v politický systém, která byla dlouho utlumená, nyní explodovala. A na této vlně nyní plují piráti,“ řekla listu The Washington Post Ragnheithur Kristjánsdóttir, profesorka historie na Islandské univerzitě. „Už jsme tu měli několik nových stran, které zmizely neznámo kam. Ale tohle je podle všeho jiný případ,“ dodala.

Změna, to je oč tu běží

Islandská Pirátská strana přitom není v zemi jediná nová, která se nyní hlásí o místo na politickém slunci. Je jen v čele.

„Ti, kdo tu nežijí, mohou považovat vládu vedenou piráty za vtip. Jenže voliči si nyní často myslí, že lepší je takovýto vtip než to, co tu máme nyní,“ soudí Benedikt Jóhannesson, podnikatel, který stojí v čele Viöreisn, další nové strany, která míří do parlamentu. Na rozdíl od radikálnějších pirátů je tato strana plná technokratů a podnikatelů. „Piráti mají s námi přinejmenším jedno společné – snahu o zásadní změnu,“ řekl k tomu.

Největším soupeřem nových stran je ze zavedených politických uskupení středopravá Strana nezávislosti. Vládla zemi nejdéle v moderní historii. Těžce ji však poškodila její role při bankrotu země po roce 2008.

„Nedůvěra v tradiční politiku je tu nyní velká,“ připouští jeden z hlavních činitelů strany Birgir Ármannsson. Ale volba pirátů je podle něj velké riziko. „Víme, proti čemu ta strana je. Ale zjistit, pro co je, je nesmírně těžké,“ argumentuje.

Piráti se brání tím, že jejich cílem není o všem rozhodovat. „Nejsme tu proto, abychom tvrdě uplatnili svoji moc. Jsme tu, abychom ji lépe rozdělili mezi lidi,“ tvrdí Asta Guthrún Helgadóttir, poslankyně za piráty.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.