Island nechce, aby vojáci USA odešli

  • 2
Island, historický člen NATO, i když bez armády, je znepokojen poklesem zájmu USA o svou geostrategickou pozici. Obává se proto ztráty angažovanosti svého ochránce. Znepokojení vyvolalo prohlášení amerického ministra zahraničí Colina Powella. Před dvoudenní konferencí NATO v Reykjavíku řekl, že je přirozené přehodnotit rozmístění jednotek.

Kromě toho má velení velké americké základny v Keflavíku, rozsáhlém předměstí Reykjavíku, přejít na velitelství evropských sil NATO v německém Stuttgartu, takže by už nadále nebylo vykonáváno přímo Spojenými státy.

"Bylo by přirozenější, aby velení základny zůstalo i napříště Spojeným státům na základě naší obranné smlouvy s touto zemí," reagoval islandský ministr zahraničí Halldór Ásgrímsson podporovaný premiérem Davídem Oddssonem.

"Islanďané vždy považovali dohodu o obraně z roku 1951 za 'smlouvu', která také byla předložena k ratifikaci parlamentu, zatímco Američané ji definovali jako 'dohodu' v rámci Severoatlantické aliance, v důsledku čehož ji nikdy nepostoupili Kongresu," poznamenává Valur Ingímundarsson, univerzitní profesor historie a odborník na problematiku obrany.

Jde přitom zároveň o otázku politickou, vojenskou i ekonomickou. Island, který byl v rámci NATO nejvěrnějším spojencem Spojených států a vždy se stavěl proti jakékoliv vizi evropské obrany, se nyní cítí být zrazen. Země totiž padá z piedestalu amerického zájmu.

Kdysi byl ale Island díky své výjimečné situaci v poměru k počtu obyvatelstva největším příjemcem výhod skýtaných Marshallovým plánem. A nejen to, USA opakovaně Island podpořily formou přímé pomoci za využití svého vlivu u Mezinárodního měnového fondu nebo zajištěním významných prací na základně v Keflavíku, která je spojena s mezinárodním letištěm obsluhujícím ostrov, připomněl Ingímundarsson.

Americká základna, která měla rozhodující význam krátce po skončení druhé světové války, ale pozbyla důležitosti už s nástupem jaderných hlavic dlouhého doletu a od konce studené války se stala přímo okrajovou záležitostí.

Všechny islandské vlády ale vždy trvaly na tom, aby na základně v Keflavíku zůstalo alespoň několik stíhacích letounů F 15 a argumentovaly tvrzením, že na základě dohody z roku 1951 nehájí USA svou vojenskou přítomností na Islandu jen své vlastní zájmy, nýbrž tak zajišťují i obranu této země bez armády.

Udržování několika stíhaček na Islandu ale vyžaduje přítomnost 600 amerických vojáků, které by někteří stratégové z Washingtonu raději viděli někde jinde.

Jednání mezi Islandem a USA o budoucnosti základny v Keflavíku jsou plánována na podzim. "Pokud Island dosáhne zachování stíhaček na základně, pak jedině výměnou za něco. Například financování záchranných operací nebo udržování drah na mezinárodním letišti," prohlásil nejmenovaný diplomat z Reykjavíku.

, ,

Video