Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Island nechce, aby vojáci USA odešli

  12:20aktualizováno  12:20
Island, historický člen NATO, i když bez armády, je znepokojen poklesem zájmu USA o svou geostrategickou pozici. Obává se proto ztráty angažovanosti svého ochránce. Znepokojení vyvolalo prohlášení amerického ministra zahraničí Colina Powella. Před dvoudenní konferencí NATO v Reykjavíku řekl, že je přirozené přehodnotit rozmístění jednotek.

Kromě toho má velení velké americké základny v Keflavíku, rozsáhlém předměstí Reykjavíku, přejít na velitelství evropských sil NATO v německém Stuttgartu, takže by už nadále nebylo vykonáváno přímo Spojenými státy.

"Bylo by přirozenější, aby velení základny zůstalo i napříště Spojeným státům na základě naší obranné smlouvy s touto zemí," reagoval islandský ministr zahraničí Halldór Ásgrímsson podporovaný premiérem Davídem Oddssonem.

"Islanďané vždy považovali dohodu o obraně z roku 1951 za 'smlouvu', která také byla předložena k ratifikaci parlamentu, zatímco Američané ji definovali jako 'dohodu' v rámci Severoatlantické aliance, v důsledku čehož ji nikdy nepostoupili Kongresu," poznamenává Valur Ingímundarsson, univerzitní profesor historie a odborník na problematiku obrany.

Jde přitom zároveň o otázku politickou, vojenskou i ekonomickou. Island, který byl v rámci NATO nejvěrnějším spojencem Spojených států a vždy se stavěl proti jakékoliv vizi evropské obrany, se nyní cítí být zrazen. Země totiž padá z piedestalu amerického zájmu.

Kdysi byl ale Island díky své výjimečné situaci v poměru k počtu obyvatelstva největším příjemcem výhod skýtaných Marshallovým plánem. A nejen to, USA opakovaně Island podpořily formou přímé pomoci za využití svého vlivu u Mezinárodního měnového fondu nebo zajištěním významných prací na základně v Keflavíku, která je spojena s mezinárodním letištěm obsluhujícím ostrov, připomněl Ingímundarsson.

Americká základna, která měla rozhodující význam krátce po skončení druhé světové války, ale pozbyla důležitosti už s nástupem jaderných hlavic dlouhého doletu a od konce studené války se stala přímo okrajovou záležitostí.

Všechny islandské vlády ale vždy trvaly na tom, aby na základně v Keflavíku zůstalo alespoň několik stíhacích letounů F 15 a argumentovaly tvrzením, že na základě dohody z roku 1951 nehájí USA svou vojenskou přítomností na Islandu jen své vlastní zájmy, nýbrž tak zajišťují i obranu této země bez armády.

Udržování několika stíhaček na Islandu ale vyžaduje přítomnost 600 amerických vojáků, které by někteří stratégové z Washingtonu raději viděli někde jinde.

Jednání mezi Islandem a USA o budoucnosti základny v Keflavíku jsou plánována na podzim. "Pokud Island dosáhne zachování stíhaček na základně, pak jedině výměnou za něco. Například financování záchranných operací nebo udržování drah na mezinárodním letišti," prohlásil nejmenovaný diplomat z Reykjavíku.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.