Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islandské sopky rozsvítí Británii, země plánují obří energetický projekt

  18:05aktualizováno  18:05
Islandské sopky se možná dočkají nečekaného partnerství. Velká Británie a mystická severská země totiž plánují ambiciózní energetický projekt, který počítá s využitím islandských geotermálních elektráren. Ty mohou dodávat přebytky elektrické energie až na vzdálené Britské ostrovy.

Islandské vulkány možná budou poskytovat elektrickou energii obyvatelům Velké Británie | foto: Profimedia.cz

Elektrická energie by byla do Velké Británie dodávána pomocí dlouhého podmořského rozvodu. Podle odborníků by celý náročný projekt rozpočtem nepřesáhl alternativní zdroje jako jaderné nebo solární elektrárny.

Hörnur Arnarson, který na ambiciózní projekt dohlíží, pro server Daily Telegraph uvedl, že pokud dostane záměr zelenou, může být realizován už do roku 2020. Pokud by k realizaci došlo, více než tisíc kilometrů dlouhý podmořský kabel by se stal nejdelším přívodem elektřiny na světě.

Geotermální energie

Geotermální energie je přirozený projev tepelné energie zemského jádra, která vzniká rozpadem radioaktivních látek a působením slapových sil. Jejími projevy jsou erupce sopek a gejzírů, horké prameny či parní výrony. Využívá se ve formě tepelné energie (pro vytápění), či pro výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách. Obvykle se řadí mezi obnovitelné zdroje energie, nemusí to však platit vždy. Některé zdroje geotermální energie jsou vyčerpatelné v horizontu desítek let.

Zdroj: Wikipedia

"Samozřejmě se jedná o velmi náročný a ambiciózní projekt, to bezpochyby. Podle našeho názoru je však také do posledního detailu realizovatelný," uvedl Arnarson a dodal, že jak extrémní délka, tak hloubka uložení přívodu elektrické energie, už byla v minulosti několikrát otestována.

Zamýšlený energetický projekt má kromě posouvání technologických hranic také celou řadu dalších pozitiv. "Všechna námi produkovaná elektrická energie je z obnovitelných zdrojů, využíváme totiž výhradně vodní a geotermální elektrárny. Produkujeme navíc nejvíce elektřiny na jednoho obyvatele, minimum překračujeme více než pětkrát," popisuje energetickou situaci na Islandu Arnarson.

Islandská elektřina bude levnější

Už v květnu letošního roku Island navštívil britský ministr pro energetiku a klimatické změny Charles Hendry a jednal zde o budoucím společném projektu, který zajistí Velké Británii dodávky geotermální energie. Hendry uvedl, že tento projekt může přinést nižší ceny elektřiny v Británii a poslouží jako vhodná alternativa k hojně využívaným větrným elektrárnám. Obě země už podepsaly vzájemnou dohodu o budoucí spolupráci v oblasti energetiky.

Island platí ve světě za geotermální velmoc. Suverénně největší geotermální elektrárnou na Islandu je obrovské zařízení Nesjavellír. Obdobně jako další dvě geotermální elektrárny na území Islandu využívá horkou vodu z až tři kilometry hlubokých geotermálních vrtů. Stavba elektrárny byla dokončena v roce 1990. Prameny zde mají teplotu kolem 200 stupňů a vodu z nich čerpá celkem čtyřiadvacet vrtů.

Proud horké vody a páry následně roztáčí obrovské turbíny, které produkují
90 MW elektrické energie. Elektrárna navíc produkuje i teplo, které je vedeno přes 27 kilometrů dlouhým teplovodem do hlavního města Reykjavík, kde slouží k vytápění.

Geotermální elektrický energie bude putovat z Nesjavellíru na západu Islandu až do tisíc kilometrů vzdálené Velké Británie

Geotermální elektrický energie bude putovat z Nesjavellíru na západu Islandu až do tisíc kilometrů vzdálené Velké Británie







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.