Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Sýrii se kšeftuje s džihádisty, za útěk z chalífátu platí čtvrt milionu

  19:47aktualizováno  19:47
Až donedávna byl Islámský stát jedním z největších obchodníků s lidmi v Sýrii. Nyní, když se jeho chalífát rychle zmenšuje, se do hledáčku pašeráků a obchodníků s lidmi dostávají samotní džihádisté, píše list The Financial Times. Do jejich pašování a prodeje se zapojili i povstalci podporovaní Tureckem.

Islámský stát na severu Sýrie vyklízí pozice. Na počátku října ho povstalci vyhnali z turkmenské vesnice Bareh severně od Aleppa (7. října 2016) | foto: Reuters

„S bojovníky Islámského státu obchoduje každá povstalecká frakce. A nevěřte nikomu, kdo vám bude tvrdit, že oni to nedělají,“ svěřil se listu The Financial Times bojovník povstalecké skupiny Džabhat Šamíja vystupující pod pseudonymem Abú Jazan. Své pravé jméno kvůli obavám o bezpečnost nechtěl zveřejnit.

Islámský stát dominoval obchodu s lidmi v Sýrii v letech 2013 a 2014, kdy byl na vrcholu moci. Od kriminálníků a některých povstaleckých frakcí kupoval unesené novináře a humanitární pracovníky. Za některé požadoval milionové výkupné, jiné před kamerou zavraždil a šokující nahrávky rozesílal do světa.

Fotogalerie

Dnes se rozloha černého chalífátu na území Iráku i Sýrie smrskává a bojovníci IS se sami stali žádaným zbožím. Nejlukrativnějším zbožím jsou zajatí zahraniční bojovníci, po nichž prahnou vlády jejich domovských zemí a jsou ochotny za jejich vydání zaplatit. Státy Perského zálivu někdy za své džihádisty zaplatí i miliony dolarů.

V těchto obchodech se angažuje například Abú Ali Sedžu, jeden z velitelů skupiny Džabhat Šamíja a zároveň muž, který kontroluje přechod Báb al-Saláma na hranicích Sýrie a Turecka. „Mám lidi z Pákistánu, Ukrajiny...máme tu i jednu Francouzku,“ svěřil se reportérovi Financial Times.

Sedžu tvrdí, že džihádisty vrací do jejich zemí zcela zdarma, podle jiných povstaleckých velitelů však za to inkasuje vysoké částky. „Pravdou je, že ty vlády o ně většinou nestojí. Řeknu jim, že mám nějakou skupinu lidí a oni mi řeknou, že chtějí jenom někoho,“ stěžuje si Sedžu.

Pašerákům vyrostla konkurence

Nejde však jen o zajatce, slušný výdělek kyne také z bojovníků Islámského státu, kterým se nechce bojovat až do hořkého konce a hledají cestu pryč. Převaděči si za cestu z chalífátu na území kontrolované povstalci účtují až 10 000 dolarů (asi 255 000 korun), dalších 10 000 dolarů může stát překročení turecké hranice.

„Dříve se zběhy z IS obchodovali jen pašeráci lidí, ale když povstalci viděli, co se děje, tak na tom chtěli také vydělat. Vždyť to jsou oni, kdo to území kontroluje. A tak pašerákům začali konkurovat,“ vysvětluje Abú Jazan.

Polovina zběhů z území ovládaného IS podle povstalců míří do provincie Idlíb, kterou v současnosti ovládají jiné radikálně islamistické organizace, jako je Fronta dobytí Sýrie, dřívější Fronta an-Nusra.

Většina povstaleckých velitelů se snaží držet si od obchodu s lidmi odstup a špinavou práci nechávají na pěšácích jako je Abú Jazan. Ten v rozhovoru s reportérkou The Financial Times zavzpomínal, jak nedávno doprovázel rodinu jednoho zběha od posledního checkpointu IS k vozidlu jedné z povstaleckých frakcí. Povstalecký velitel si od nich nechali zaplatit 12 000 dolarů, o které se rozdělil s pašerákem.

„Šel jsem s nimi asi kilometr a posadil je do auta....To přece není žádná vzdálenost - je to výsměch. V tu chvíli jsem pochopil, že něco je špatně. Není to normální,“ dodává Abú Jazan.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.