Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islámský stát chce vyvraždit křesťany. Ve Francii plánoval útočit i dříve

  10:46aktualizováno  10:46
Úterní útok dvojice stoupenců Islámského státu na kostel ve francouzském Saint-Etienne-du-Rouvray je vyvrcholením dosavadního boje islamistů proti křesťanům. Není to poprvé, co ve Francii plánovali útočit na křesťanský svatostánek. K podobnému teroru dokonce vyzývali i ve vlastním magazínu.

Válku křesťanům vyhlásil Islámský stát po vraždě 21 koptských křesťanů v Libyi v roce 2015 | foto: Profimedia.cz

Dvojice islamistů vtrhla do kostela v Saint-Etienne-du-Rouvray v úterý dopoledne. Zadržovala několik rukojmí. Před zásahem policie stihli podříznout krk zdejšímu farářovi. Oba útočníky posléze zneškodnila zásahová jednotka (více o útoku se dočtete zde). Netrvalo dlouho a veřejnost si začala klást otázku, proč stoupenci Islámského státu (IS) útočili na tak marginální cíl, jakým je skromný kostel v nepříliš exponovaném francouzském městě.

Útok v kostele

Boj proti křesťanům však není pro islamisty ničím novým. Jejich poněkud zvrhlým motivem je teorie, podle které útoky na křesťany po celém světě zažehnou odpor k islámu. Umírnění muslimové se pak podle IS budou radikalizovat a svůj osud spojí s džihádem. Ne náhodou si úterní vraždu faráře natočili na mobilní telefon a zřejmě se v následujících dnech objeví na internetu jako součást islamistické propagandy.

Z části se jim tato taktika daří. Po loňských i letošních útocích ve Francii se vzedmula vlna odporu proti muslimům, kterou podporovali i krajně pravicoví politici. Francouzská Komise pro lidská práva (CNCDH) zaznamenala v loňském roce nárůst útoků proti muslimům o 223 procent. Z vyhrocených nálad prosperuje také pravicová Národní fronta Marine Le Penové. Ta ostatně po úterním útoku vyzvala k uzavření všech fundamentalistických mešit ve Francii, píše CNN.

Válka proti křesťanům

Burcování k útokům na kostely bylo svého času jedním z hlavních témat také ve francouzských online magazínech, které publikují stoupenci IS a další zradikalizovaní islamisté. Cílem útoků má být podle loňského letního vydání magazínu rozsévání strachu do srdcí bezvěrců. Jako bezvěrci jsou v tomto případě paradoxně myšleni křesťané. Radikální islamisté totiž netolerují žádné jiné náboženství.

Dokázat to chtěli i při plánovaném útoku na kostel ve městě Villejuif nedaleko Paříže v dubnu loňského roku. Nakonec je však zadržela policie z poněkud nečekaného důvodu. Strůjce útoku Sid Ahmed Ghlam si totiž ještě před akcí sám omylem prostřelil nohu. Alžírský student předtím dvakrát cestoval do Turecka, kde se setkal s operativci IS napojenými na Fabien Claina, jednoho z mozků listopadového teroru v Paříži (vše o listopadových útocích zde).

Islámský stát vyhlásil válku všem křesťanům v lednu 2015 po tom, co nedaleko libyjské Syrty zavraždil 21 koptských křesťanů (více o incidentu zde). „Už v Sýrii jste viděli, jak stínáme hlavy těm, kteří nesou kříž. Teď budeme bojovat proti všem takovým lidem,“ prohlásil tehdy ve videu maskovaný islamista, který tak zavelel k vyhlazení všech světových křesťanů.

Fotogalerie

V dubnu letošního roku americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že tažení IS proti křesťanům a dalším náboženským menšinám v Sýrii, Iráku a Libyi má podobu genocidy.

Na křesťany pak cílí také radikální skupiny, které slíbily IS věrnost. Nigerijská skupina boko Haram například v loňském roce zabila na 4 000 křesťanů a zaútočila na 200 kostelů. Obdobné útoky se každý měsíc, byť menšího rozsahu, odehrávají také v Jemenu či Pákistánu.

Verbíř, který útočil v kostele

Jedním z džihádistů, kteří v úterý zaútočili na kostel v Saint-Etienne-du-Rouvray byl 19letý Adel Kermiche. Dlouhodobě byl v hledáčku policie a také musel nosit elektronický náramek sledující jeho pohyb. Jeho někdejší spolužák vypověděl, že byl až donedávna obyčejným teenagerem. Zlom přišel v lednu loňského roku. Kermiche se zradikalizoval po útocích na redakci Charlie Hebdo (vše o útocích zde).

„Snažili jsme se s ním o tom rozumně mluvit, ale pokaždé, když jsme to zkusili, tak nám odpověděl veršem z Koránu. Říkal nám, že bychom tam měli jet (bojovat za IS), bojovat společně s našimi bratry,“ vzpomíná Kermichův spolužák Radwan.

Kermich se pokusil do Sýrie poprvé odcestovat v březnu 2015. Byl však zadržen v Německu a policie mu nařídila nosit sledovací náramek. Po dvou měsících však zkusil štěstí znovu. Dostal se až do Turecka. Po vyhoštění do Francie skončil ve vězení, které opustil v březnu letošního roku.

Sarkozy chce změnit zákony

Úterní útoky rozvířily také debatu na francouzské politické scéně. V reakci na kritiku opozice francouzský premiér Manuel Valls prohlásil, že Francie nemůže po každém atentátu přijímat nové zákony.

Valls reagoval na slova bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho, podle nějž je třeba změnit současnou legislativu. „Musíme změnit reakci na terorismus islamistů. Nepřijímám využívání intelektuálních schémat z minulosti v reakci na dnešní realitu,“ řekl Sarkozy v rozhovoru s listem Le Monde.

Reforma islámských institucí

Islámské instituce ve Francii je třeba zreformovat. Po úterní schůzce s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem to řekl rektor pařížské Velké mešity Dalil Boubakeur. Prezident pozval do Elysejského paláce představitele křesťanství, islámu, judaismu a buddhismu.

"Všichni jsme vyjádřili hluboké přání, aby byla našim kultovním místům (židovským, křesťanským i muslimským), věnována větší pozornost, výraznější pozornost, protože i ta nejpokornější kultovní místa jsou předmětem agrese," řekl po schůzce Boubakeur. "Jménem francouzských muslimů chci vyjádřit hluboký zármutek, který pociťují stejně jako psychický šok z rouhačské svatokrádeže, která odporuje veškerému učení naší víry," řekl Boubakeur, který stál v minulosti v čele francouzské rady muslimské víry.

Prohlásil, že navrhuje "určitou reformu" islámských institucí ve Francii. "Je zde protichůdný výklad hodnot. Doufali jsme, že si muslimové v budoucnu uvědomí, co je ve vizi světového islámu špatné. A že francouzští muslimové budou stát v čele vzdělávání našich věřících. Myslíme si také, že je na pořadu provést určitou reformu našich institucí," prohlásil Boubakeur.

Útok ve středu odsoudila i Islámská nadace v Praze. "Nenacházíme slov, kterými bychom mohli co nejdůrazněji odsoudit tak hanebný čin příčící se všem zákonům pozemským i duchovním," uvedla nadace. Projevila také soustrast rodině zavražděného kněze a katolické církvi.

Zdroj: ČTK

Chce, aby se jednoznačně vyjasnilo, jakým způsobem teroristé prošli právním systémem, jaké prostředky jejich kontroly byl použity a jak byla posouzena jejich nebezpečnost. „Vláda musí odpovědět na otázku: Jak to, že jednotlivci, kteří byli pod soudním dohledem kvůli odchodu k radikálům do Sýrie, byli ponecháni na svobodě a mohli spáchat takový atentát?“ řekl Sarkozy.

Nejasnosti jsou podle něj i kolem atentátníka, který 14. července v Nice zabil autem 84 lidí (více zde). Podle bývalého prezidenta úřady poskytly „zcela si vzájemně odporující“ informace. Sarkozy dokonce hovořil o „státní lži“. „Náš systém musí chránit potenciální oběti, a ne pravděpodobné pachatele budoucích útoků,“ řekl.

Navrhuje zavést nový zákon, který by nebezpečné lidi ponechával v domácí vazbě a ty „ještě víc nebezpečné v uzavřeném zařízení“. „Ve válce, v níž jsme, jsou nevinní, viníci a šedá zóna těch, kteří se ještě k akci nedostali,“ řekl Sarkozy a dodal, že „nebude-li demokracie chránit občany, pak nebudou občané bránit demokracii“.

Valls na to v televizi TF1 řekl, že „ti, kdo tvrdí, že je třeba přijmout nová opatření, lžou“. „Tato válka bude dlouhá a obtížná. Tato vnitřní válka si vyžádá čas. Je třeba vyhostit kazatele, kteří šíří nenávist, a zavřít radikální mešity,“ řek premiér.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.