Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Suroviny z Turecka a průmyslová výroba. I tak získávali islamisté zbraně

  17:13aktualizováno  17:13
Nová analýza britské organizace sledující mezinárodní pohyb zbraní přináší zajímavé poznatky o zbraních, které využívá Islámský stát. Podle organizace Conflict Armament Research si teroristická organizace jich část sama průmyslově vyráběla. Pro nákup surovin pak využívala zejména turecký trh.

Dělostřelecké miny vyráběné Islámským státem v Gogjali u Mosulu (listopad 2016) | foto: Conflict Armament Research

Není tajemstvím, že se Islámský stát (IS) snaží vystupovat jako opravdový stát a tím si získávat legitimitu v očích svých stoupenců i obyvatel, kterým chce vládnout. S ovládnutím území v Iráku a Sýrii tak začal budovat státní instituce i za pomocí brutálních represí.

Válka proti IS

Organizace Conflict Armament Research (CAR) ovšem objevila i další, zajímavé zjištění - IS měl nejen kapacitu průmyslově vyrábět minomety, dělostřelecké miny a rakety, ale také si při tom počínal byrokraticky a uplatňoval standardizaci a kontrolu kvality.

CAR zkoumala zbraně a výrobní zařízení, které za sebou zanechal Islámský stát v oblasti na východ od Mosulu. Právě zde probíhá ofenzíva zejména až 30 tisíc iráckých vojáků a několika tisíců kurdských pešmergů (více o bitvě o Mosul si čtěte zde). CAR vyslala na místo první tým 11. listopadu, který zkoumal v terénu zbraně až do 16. listopadu. Od 18. listopadu pak východně od Mosulu působí druhý tým.

Zbraně, ale i materiál k jejich výrobě, CAR objevil ve vesnicích Gogjali, Karakoš, Karamleš a Bašika. Ačkoli Islámský stát používal nestandardní materiály i chemikálie, organizace výroby, kontrola kvality minometů a raket i spravování jejich zásob ukazují na centrálně řízenou průmyslovou výrobu. CAR také zajistila dokumenty, které po džihádistech zůstaly.

Olivově zelená i sériová čísla

Díky nim je vidět, že Islámský stát se stal byrokratickou organizací - dokumenty ukazují na pravidelné informování nejvyšších autorit o přídělech potravin, či o zdravotním stavu bojovníků.

Fotogalerie

Zbraně měly sériová čísla a byly barvené stejnou olivově zelenou barvou. Islamisté taktéž školili své bojovníky v používání složitých zbrojních systémů (např. protitankových řízených střel) nebo ve výrobě improvizovaných výbušných zařízení.

Islámský stát kromě toho ukázal i schopnost opakovaně nakoupit chemické látky k dalšímu zpracování u stejného zdroje - skoro výhradně na tureckém trhu. Jednalo se o velké množství chemikálií, ale i dalších komponentů pro výrobu zbraní nakupovaných najednou. To svědčí o masivním zásobovacím řetězci. Materiál k výrobě zbraní pak dovážel přes Sýrii do oblasti Mosulu.

Centrální organizace pro standardizaci a kontrolu kvality, kterou Islámský stát založil, také byla schopná distribuovat plány na výrobu zbraní. Díky tomu bylo zajištěno, že například dělostřelecké miny vyráběné na různých místech budou totožné a islamisté je mohou distribuovat dle potřeby.

Nákupy u stejného zdroje zajistili, že různé chemikálie či palivo pro rakety bude zhruba totožné a tak mohla Centrální organizace vytvořit jednotný manuál k jejich výrobě. Jednotlivé výrobny pak spolupracovaly - na jednom místě bylo vyrobeno tělo dělostřelecké miny, jinde byla mina naplněna výbušninou. Výrobny poté poskytují informace zpět centrálním úřadům o rychlosti a kvalitě výroby.

České stopy v Islámském státu: rozbušky ze Vsetína, munice z Vlašimi

Takto vyráběné rakety, minomety a náboje do nich používá Islámský stát v bitvě o Mosul. Pracovníci CAR v terénu během šesti dnů zdokumentovali více jak 5 tisíc dělostřeleckých min a raket v různém stádiu výroby. Podle odhadů mohli islamisté vyrobit až desítky tisíc těchto zbraní.

Podle vyjádření CAR pro iDNES.cz nejsou důkazy o tom, že by Islámský stát podobným způsobem vyráběl například automatické pušky, nebo jiné sofistikovanější zbraňové systémy. Rovněž není jasné, kdo v těchto výrobnách pracoval a kolik lidí k tomu bylo potřeba.

S tím, jak Islámský stát pomalu ztrácí Mosul, přichází také o schopnost vyrábět průmyslově zbraně.

Avšak jak varuje výkonný ředitel CAR James Bevan pro agenturu AP, islamisté o tyto znalosti nepřijdou a po stažení z Mosulu je mohou nadále využívat.

„Vzhledem k tomu, jak dobře jsou islamisté organizovaní, tak vědí, že jim to v Mosulu nejde moc dobře. Domnívám se, že už přesunuli ty nejlepší výrobce výbušnin z Mosulu do Sýrie nebo jižního Turecka,“ upozornil Bevan.

„Islamisté si velmi cení své technické kapacity a udělají vše pro to, aby si ji zachovali. Na turecký trh se už pravděpodobně obrátili s vědomím, že jejich poptávka po zbraních a materiálu dalece přesahuje to, co je možné koupit v Iráku,“ dodal.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.