Není tajemstvím, že se Islámský stát (IS) snaží vystupovat jako opravdový stát a tím si získávat legitimitu v očích svých stoupenců i obyvatel, kterým chce vládnout. S ovládnutím území v Iráku a Sýrii tak začal budovat státní instituce i za pomocí brutálních represí.
Válka proti ISPŘEHLEDNĚ: Islamisté v Mosulu čelí drtivé přesile MOSUL: Obyvatelé ztrácejí naději PROTIOFENZÍVA: Islamisté v boji o Palmýru opět vítězí USA: Dalších 200 vojáků pomůže dobýt město Rakká EXPERTI: IS může mít základnu v jižní Asii ÚTOK: Obama nařídil údery na vůdce an-Nusry HNĚV EUFRATU: Kurdové zaútočili na baštu IS Rakká |
Organizace Conflict Armament Research (CAR) ovšem objevila i další, zajímavé zjištění - IS měl nejen kapacitu průmyslově vyrábět minomety, dělostřelecké miny a rakety, ale také si při tom počínal byrokraticky a uplatňoval standardizaci a kontrolu kvality.
CAR zkoumala zbraně a výrobní zařízení, které za sebou zanechal Islámský stát v oblasti na východ od Mosulu. Právě zde probíhá ofenzíva zejména až 30 tisíc iráckých vojáků a několika tisíců kurdských pešmergů (více o bitvě o Mosul si čtěte zde). CAR vyslala na místo první tým 11. listopadu, který zkoumal v terénu zbraně až do 16. listopadu. Od 18. listopadu pak východně od Mosulu působí druhý tým.
Zbraně, ale i materiál k jejich výrobě, CAR objevil ve vesnicích Gogjali, Karakoš, Karamleš a Bašika. Ačkoli Islámský stát používal nestandardní materiály i chemikálie, organizace výroby, kontrola kvality minometů a raket i spravování jejich zásob ukazují na centrálně řízenou průmyslovou výrobu. CAR také zajistila dokumenty, které po džihádistech zůstaly.
Olivově zelená i sériová čísla
Díky nim je vidět, že Islámský stát se stal byrokratickou organizací - dokumenty ukazují na pravidelné informování nejvyšších autorit o přídělech potravin, či o zdravotním stavu bojovníků.
Zbraně měly sériová čísla a byly barvené stejnou olivově zelenou barvou. Islamisté taktéž školili své bojovníky v používání složitých zbrojních systémů (např. protitankových řízených střel) nebo ve výrobě improvizovaných výbušných zařízení.
Islámský stát kromě toho ukázal i schopnost opakovaně nakoupit chemické látky k dalšímu zpracování u stejného zdroje - skoro výhradně na tureckém trhu. Jednalo se o velké množství chemikálií, ale i dalších komponentů pro výrobu zbraní nakupovaných najednou. To svědčí o masivním zásobovacím řetězci. Materiál k výrobě zbraní pak dovážel přes Sýrii do oblasti Mosulu.
Centrální organizace pro standardizaci a kontrolu kvality, kterou Islámský stát založil, také byla schopná distribuovat plány na výrobu zbraní. Díky tomu bylo zajištěno, že například dělostřelecké miny vyráběné na různých místech budou totožné a islamisté je mohou distribuovat dle potřeby.
Nákupy u stejného zdroje zajistili, že různé chemikálie či palivo pro rakety bude zhruba totožné a tak mohla Centrální organizace vytvořit jednotný manuál k jejich výrobě. Jednotlivé výrobny pak spolupracovaly - na jednom místě bylo vyrobeno tělo dělostřelecké miny, jinde byla mina naplněna výbušninou. Výrobny poté poskytují informace zpět centrálním úřadům o rychlosti a kvalitě výroby.
České stopy v Islámském státu: rozbušky ze Vsetína, munice z Vlašimi |
Takto vyráběné rakety, minomety a náboje do nich používá Islámský stát v bitvě o Mosul. Pracovníci CAR v terénu během šesti dnů zdokumentovali více jak 5 tisíc dělostřeleckých min a raket v různém stádiu výroby. Podle odhadů mohli islamisté vyrobit až desítky tisíc těchto zbraní.
Podle vyjádření CAR pro iDNES.cz nejsou důkazy o tom, že by Islámský stát podobným způsobem vyráběl například automatické pušky, nebo jiné sofistikovanější zbraňové systémy. Rovněž není jasné, kdo v těchto výrobnách pracoval a kolik lidí k tomu bylo potřeba.
S tím, jak Islámský stát pomalu ztrácí Mosul, přichází také o schopnost vyrábět průmyslově zbraně.
Avšak jak varuje výkonný ředitel CAR James Bevan pro agenturu AP, islamisté o tyto znalosti nepřijdou a po stažení z Mosulu je mohou nadále využívat.
„Vzhledem k tomu, jak dobře jsou islamisté organizovaní, tak vědí, že jim to v Mosulu nejde moc dobře. Domnívám se, že už přesunuli ty nejlepší výrobce výbušnin z Mosulu do Sýrie nebo jižního Turecka,“ upozornil Bevan.
„Islamisté si velmi cení své technické kapacity a udělají vše pro to, aby si ji zachovali. Na turecký trh se už pravděpodobně obrátili s vědomím, že jejich poptávka po zbraních a materiálu dalece přesahuje to, co je možné koupit v Iráku,“ dodal.
