Boje v Mosulu v únoru 2017

Boje v Mosulu v únoru 2017 | foto: Reuters

Zahraniční džihádisté prchají z IS, v rodných zemích škemrají o přijetí

  • 192
Zatímco v dobách jeho největšího rozmachu se k Islámskému státu přidávali bojovníci z celého světa, teď když chalífát začal upadat, berou kvapem nohy na ramena. Některým se podaří dostat do Turecka i dál, jiní narazí na hranicích. To je i případ Brita a Američana popsaný v listu The Guardian.

Turecká policie je zadržela na hranicích se Sýrií minulý týden po více než dvou letech, kdy žili na území ovládaném islamisty. Brit Stefan Aristidou pochází z Enfieldu na severu Londýna, Američan Kary Paul Kleman opustil Floridu poté, co před šesti lety konvertoval k islámu.

Aristidou zmizel úřadům z dohledu v dubnu 2015, kdy odletěl na Kypr. Sousedé tehdy popsali Guardianu, že krátce předtím začal nosit tradiční islámský oděv. Muž nyní po zadržení přiznal, že žil v syrských městech al-Báb a Rakká - tedy místech, která dlouhou dobu patřila k baštám IS.

V Sýrii se kšeftuje s džihádisty, za útěk z chalífátu platí čtvrt milionu

Zároveň se však brání, že se chtěl v Sýrii usadit, ne bojovat. Na hranicích s Tureckem se objevil s manželkou, která je údajně Britka s bangladéšskými předky. Britské ministerstvo zahraničí bez podrobností uvedlo, že je v kontaktu s tureckými úřady ohledně zadržení britského občana na hranicích.

Kleman USA opustil už v roce 2011. Po rozvodu konvertoval k islámu a odjel do Egypta, uvedla jeho matka. V severoafrické zemi se podruhé oženil. Když ztroskotalo i toto manželství, přestěhoval se do Dubaje, kde se oženil potřetí. Tentokrát se Syřankou, se kterou žije až doposud a má s ní tři děti.

V létě 2015 se rodina rozhodla vyrazit do Sýrie, aby se údajně věnovala dobrovolné humanitární práci. Když se tam však dostala, Kleman řekl matce, že „to všechno byl podvod“. Co se dělo poté, už paní Klemanová přesně neví. Na hranicích Turecka se rodina jejího syna minulý týden objevila s dvěma Egypťankami, jejichž manželé byli podle tureckých úřadů zabiti v Sýrii nebo Iráku.

Brit i Američan zůstávají ve vazbě. Prokuratura pro ně žádá až 15 let odnětí svobody. Nepolepšili by si přitom ani doma, kde by mohli dostat ještě vyšší tresty, pokud by se prokázalo, že se podíleli na aktivitách islamistů. Aristidouova žena už byla propuštěná, ale nadále jí hrozí obvinění.

„Evropa se musí mít na pozoru“

Zdroje uvnitř IS přiznaly, že se teroristická skupina značně smrskla a přichází o zahraniční bojovníky. Úřady v Turecku a Evropě hlásí, že mnoho lidí, kteří se k IS přidali od roku 2013, se v poslední době hlásí na ambasády svých zemí a snaží se vrátit domů.

Kanadský odborník na islámský radikalismus Mubin Shaikh však před návraty islamistů varuje. „Byl bych velice přísný v tom, koho pustit zpátky. Pustil bych ty, kteří odcestovali jako velice mladí a zůstali jen na chvíli. To jsou ti, kteří se mohou začlenit do společnosti,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Shaikh, který v minulosti pomáhal odhalit teroristickou buňku Toronto 18.

Radikály vytváří okolí, umírnit se musí chtít sami

Rozhovor s Mubinem Shaikhem

U prchajících zahraničních bojovníků IS panuje podezření, že se mezi nimi mohou ukrývat i ti, kteří jsou islamistické ideologii stále věrní a mohli by páchat útoky. „Evropa se musí mít na pozoru,“ varoval Shiraz Maher, zástupce ředitele Centra pro studium radikalizace na londýnské King’s College. „Hrozba bude v příštích měsících a letech pravděpodobně větší, jak zesílí tlak na Islámský stát,“ dodal.

Touha islamistů překročit hranice už přitáhla pozornost převaděčů. Za cestu z chalífátu na území kontrolované povstalci si účtují až 10 000 dolarů (asi 255 000 korun), dalších 10 tisíc dolarů může stát překročení turecké hranice.

Když byl IS na vrcholu, přidalo se do jeho služeb v Sýrii podle odhadů až 30 tisíc zahraničních bojovníků. Vláda USA uvádí, že 25 tisíc z nich v boji zemřelo. Kolika islamistům se podařilo vrátit domů, není jasné. Guardian odhaduje, že od roku 2014 do poloviny loňského roku se mohlo do Evropy propašovat více než 250 lidí.

7. února 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video