"Napadli naše studenty zatímco spali ve svých ubytovnách, začali na ně prostě střílet," popsal agentuře AP ředitel školy Molima Idi Mato. Načež vtrhli do učeben a zapálili je. Kromě až pěti desítek mrtvých si útok vyžádal i asi dvacítku zraněných. Další asi tisícovce studentů se podařilo utéct.
Škola stojí jen asi čtyřicet kilometrů od dalšího školního zařízení, kde se nedávno odehrál podobný útok. Ozbrojenci tehdy útočili ve městě Potiskum ve státě Yobe na začátku července zabili 29 žáků a učitele, některé upálili zaživa v postelích. Většina škol v oblasti poté z bezpečnostních důvodů zavřela.
Místní úřady asi před týdnem vyzvaly k otevření škol a přislíbily ochranu v podobě hlídek bezpečnostních složek. Zemědělská škola, jíž vede Mato, se však ochrany nedočkala.
Násilí na severu západoafrické Nigérie bují už delší dobu, Boko Haram tam chce zavést striktní islámské právo šaría. A za dosažení svého cíle vede krvavé tažení. Od roku 2010 už islamističtí ozbrojenci povraždili více než 1 700 lidí.
Školy a univerzity, které pro radikály představují symboly Západu a kultury, jsou přitom jejich častým cílem. Boko Haram se zradikalizovalo z původně náboženského hnutí, jež odmítalo západní kulturu, v ozbrojeneckou organizaci, která má čím dál větší vazby na al-Káidu operující v západní Africe.
Vláda poslala do boje proti nim armádu a ve třech státech na severovýchodě země zavedla výjimečný stav. Oficiální místa sice tvrdí, že ve válce proti ozbrojencům vyhrávají, nicméně množící se útoky islamistů tyto výroky zpochybňují. Jen v minulém týdnu při nich zemřelo na třicet lidí.
Nigérie, kde je kromě islámu jedním z hlavních náboženství i křesťanství, je díky zásobám ropy druhou nejsilnější africkou ekonomikou. Většina obyvatelstva přitom trpí v chudobě. V úterý země oslaví 52. výročí od vyhlášení nezávislosti na Velké británii.
