Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Islamisté sťali muže, který se rouhal. Popravě přihlížely i děti

  13:30aktualizováno  14:47
Teroristická organizace Islámský stát v severní Sýrii veřejně popravila muže, kterého obvinila z rouhání. Ke svému činu se doznal a přišel o hlavu. Vraždě na náměstí města Sulúk přihlížel dav lidí včetně dětí.

Bojovníci Islámského státu slaví dobytí letecké základny nedaleko syrského města Rakká (nedatovaný snímek) | foto: AP

Islámský stát (IS) na své internetové stránce tvrdí, že muž se k rouhání přiznal. Zveřejnil také fotografie muže se zavázanýma očima a hlavou na dřevěném špalku. Maskovaný bojovník nad ním zvedá meč.

Islámský stát

Sulúk leží v provincii Rakká, kde si IS zřídil hlavní stan. Podle ochránců lidských práv členové této organizace v severní Sýrii a také v Iráku ukamenovali nebo sťali mnoho lidí za údajné porušení islámského zákona, který na dobytých územích IS uplatňuje.

Opozice, která dění v Sýrii monitoruje z Londýna s pomocí syrských zdrojů, oznámila také, že IS od června, kdy vyhlásil v částech Sýrie a Iráku chalífát, usmrtil mimo bojiště přes 1 400 Syřanů. Těla mnohých z nich pak na výstrahu vystavil na veřejných místech.

Přes 50 syrských i zahraničních humanitárních organizací v úterý společně požádalo o propuštění čtyř svých spolupracovníků. Byli uneseni loni v prosinci v Dumě poblíž Damašku, tedy na území kontrolovaném povstalci. K únosu se nikdo nepřihlásil a o unesených nejsou žádné zprávy. Mezi organizacemi, které volají po propuštění čtveřice aktivistů, je Human Rights Watch i středisko pro dokumentaci násilí (CDV). Ve svém prohlášení upozorňují, že únos odporuje mezinárodním humanitárním zákonům.

Mezi unesenými je Razan Zajtuníová, kterou v roce 2011 Evropský parlament ocenil Sacharovovou cenou za svobodu myšlení spolu s několika dalšími arabskými aktivisty. V zajetí je také její manžel Váil Hamada, který pracoval pro Místní koordinační výbory (LCC), jež sledují situaci v Sýrii z jejího území. Další dva zajatci jsou Sámia Chalílová, která pracovala v ženském hnutí v Dumě, a jeden ze zakladatelů LCC Názim Hamádí.

Potravinová pomoc pro uprchlíky

Syrská občanská válka si od roku 2011 vyžádala podle opozice na 200 000 lidských životů. Na útěku jsou kvůli ní miliony Syřanů. Dobrou zprávou je, že OSN v úterý obnovila potravinovou pomoc pro 1,7 milionu syrských uprchlíků. Světový program pro výživu (WFP) musel kvůli nedostatku peněz začátkem prosince vydávání potravinových poukázek zastavit.

Fotogalerie

Šéfka WFP Ertharin Cousinová řekla, že její organizace mohla znovu začít vydávat poukázky díky „nebývalému“ přílivu zdrojů. Krize prý nastala kvůli dárcovským zemím, z nichž mnohé nesplnily své závazky. Začátkem prosince WFP oznámil, že na to, aby mohl v pomoci pokračovat do konce roku, potřebuje 64 milionů dolarů (1,4 miliardy korun). Nyní se podařilo získat 80 milionů dolarů.

WFP pomáhá uprchlíkům v Jordánsku, Libanonu, Turecku, Iráku a Egyptě. Vydává jim elektronické karty, za něž si mohou lidé kupovat jídlo v místních obchodech. Lístky jsou nabíjeny penězi podle počtu členů rodiny. Množství vybraných peněz teď umožní poskytnout každému členovi 30 dolarů do poloviny prosince a zbudou ještě údajně nějaké peníze na příští rok.

Irák potřebuje těžké zbraně pro boj s Islámským státem

Irácký premiér Hajdar Abádí v úterý požádal Spojené státy o těžké zbraně pro boj proti radikálům z Islámského státu. Abádí žádost vznesl při jednání s americkým ministrem obrany Chuckem Hagelem, který dorazil do Bagdádu ráno bez předchozího ohlášení. Jeho cílem je podle agentury AP získat na místě informaci o pokroku v boji proti IS, jehož se USA účastní nasazením letectva a vojenských poradců.

Na letišti se ministr setkal s americkými a australskými vojáky a pak se přesunul k jednán s Abádím. Premiér tvrdil, že IS je nyní na ústupu, že irácká armáda zahájila ofenzívu, ale potřebuje víc těžkých zbraní. „Jsme velmi vděční za podporu, jíž se nám dostává. Naše pozemní síly značně postoupily, ale potřebují víc zbraní, víc těžkých zbraní,“ sdělil Abádí.

Podle amerických vojenských expertů však Íráku schází mnohem víc kompetentní velení než zbraně. Hagel prohlásil, že USA chtějí Iráku pomoci dobýt zpět území, které získal IS. Trvalé řešení ale podle něj musejí najít Iráčané sami. „Je to podobné jako v Afghánistánu - toto je jejich země. Oni musejí stát v čele, oni ponesou odpovědnost za výsledek,“ řekl ministr.

Naposledy do Iráku zavítal šéf Pentagonu v prosinci roku 2011, kdy zde USA končily své vojenské nasazení. Tehdy to byl Leon Panetta. Pro současného šéfa americké obrany je Hagela je to poslední cesta, protože v listopadu rezignoval na svou funkci. Prezident Barack Obama na jeho místo jmenoval Ashtona Cartera. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.