Agentura SANA oznámila, že radikálové poničili „fasádu“ amfiteatru, který v minulosti používali k vraždění svých odpůrců. Poničen je i tetrapylon - sloupoví, které stojí před divadlem.
SANA neuvedla podrobnosti o míře ani době ničení, ale její zprávu potvrdila i exilová opozice a šéf oddělení pro historické památky Maamún Abdalkarím.
Islámský stát zavraždil v Palmýře archeologa, o město pečoval 50 let |
Ředitelka organizace UNESCO Irina Bokovová ničení památek v Palmýře označila za válečný zločin. „Destrukce páchaná Islámským státem je novým druhém válečného zločinu a nezměrnou ztrátou pro Syřany i celý svět,“ sdělila.
„Nu, co říci. Barbaři jsou barbaři,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v reakci na zprávy o dalším ničení, jehož se v Palmýře dopouštějí bojovníci IS. „Tato ideologie a praktiky jsou pro moderní civilizaci naprosto nepřijatelné,“ dodal podle agentury TASS.
Nedokončený antický amfiteatr byl v Palmýře vybudován ve 2. století našeho letopočtu, tedy v době, kdy bylo toto město jedním z kulturních center světa. V polovině dvacátého století prošla stavba rekonstrukcí a pravidelně hostila místní festival.
Tetrapylon v Palmýře byl jednou z největších podobných staveb své doby. Každý ze čtyř pilířu nesl 150 000 kg těžkou hlavici. Římané tyto stavby budovali na důležitých křižovatkách a sloužily jako obdoby triumfálních oblouků.
Ničení památek v Palmýře
IS dobyl v poušti ležící Palmýru v květnu 2015. Poničil v ní vzácné památky včetně Belova chrámu. Loni v březnu se vládním jednotkám s pomocí ruské armády podařilo město dobýt zpět, ale v prosinci, kdy vrcholily boje o severoirácké Aleppo, se radikálové do Palmýry vrátili.
Ve čtvrtek exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) informovala, že islamisté zde zavraždili 12 lidí. Podle SOHR teroristé čtyřem svým odpůrcům před muzeem usekli hlavy. Osm dalších zastřelili - byli mezi nimi vládní vojáci a členové ozbrojených skupin bojujících proti IS.
Palmýra leží na okraji pouště přiléhající na východě k irácké provincii Anbár. Její výhodnou polohu už ve starověku využívaly karavany se zbožím. Stavby staré 2 000 let včetně pozůstatků antických chrámů, vítězného oblouku, kolonády se stovkami sloupů a amfiteátru se nacházejí na jihozápadě města.
Velkou část památek islamisté po první obsazení města srovnali se zemí. Nenávratně je ztracen například Belův chrám. Ten byl považován za jednu z nejvýznamnějších historických staveb pocházejících z prvního století a figuroval na seznamu světového dědictví UNESCO (více o ničení památek v Palmýře zde).
19. května 2015 |
