Islamistické gangy, které se mnohdy hlásí k velkým teroristickým organizacím jako al-Káida, procházejí ulicemi bangladéšských měst a loví aktivisty. Jen za duben jejich rukou zemřel univerzitní profesor, bloger a dvojice bojovníků za práva homosexuálů. Oběti vyváznou jen výjimečně. Život většiny z nich skončí brutálním způsobem.
Bangladéš a náboženství87 % obyvatel Bangladéše se hlásí k muslimskému vyznání, pouhých 12 % pak tvoří hinduistická menšina. Od roku 1905 do roku 1915 byla země, tehdy nazývaná jako Bengálsko, dokonce rozdělena na východní muslimskou část a západní část hinduistickou. Podobnému rozdělení pak obyvatelé čelili i v roce 1947. Samostatný stát Bangladéš byl oficiálně uznán až po roce 1971. |
Přesně tak přišli o otce Ananya Azad a Ahmed Reza Farúkí. Azadův tatínek v Bangladéši platil za prominentního spisovatele a básníka. Islamisté mu před lety rozmlátili hlavu. Zraněním podlehl po několika měsících. Otec Farúkího byl uznávaným muslimským duchovním, který kázal o míru a toleranci. Před dvěma lety ozbrojenci vnikli do jeho domu, svázali ho a podřízli mu krk.
Farúkí vyznával takzvaný súfismus, tedy odnož islámu, která hlásá lásku a toleranci. V Bangladéši má historické kořeny. Sympatický duchovní na sebe upoutal pozornost ve svém televizním pořadu, kde debatoval o islámu. Od té doby mu začali vyhrožovat sunnitští muslimové, kteří súfismus vidí jako kacířství. „Mnohokrát tátovi vyhrožovali přes telefon kvůli tomu, co kázal,“ vzpomíná syn Farúkího.
Ve jménu otce
Po smrti svého otce se rozhodl, že převezme vedení jeho mešity. Začal také vystupovat v televizi, kde diskutuje o islámu a spiritualitě. Snaží se sdělit světu, že islám není jen náboženství teroristů. „Můj otec kázal umírněný islám. Po světě chodí křesťané, hinduisté, židé. Respektujeme je všechny, nechceme, aby přebírali náš světonázor,“ vysvětluje Farúkí.
V Bangladéši však podle něj bohužel vzrůstají extremistické nálady. „Bangladéš musí s touto ideologií skoncovat. Pokud tyto lidi nezastavíme, budeme svědky masakrů lidí vyznávajících súfismus, tedy umírněný islám,“ myslí si.
I buddhisté mají svého bin Ládina. Chce vyčistit Barmu od muslimů |
Ananya Azad pochází z poněkud odlišných poměrů. Jeho otec byl přesvědčeným ateistou a volnomyšlenkářem. Ananya jde hrdě v jeho šlépějích. „Kritizuji islámské ozbrojence i vládu. Píšu také o ženských právech,“ vysvětluje. Už ve svých třinácti letech unikl únosu, který zosnovali islamisté. „Otevřeně prohlašovali, že já budu jejich dalším cílem,“ popisuje. Reportérům CNN odmítl sdělil místo, kde nyní žije, právě kvůli strachu z extremistů.
Odhodlaný boj
Když ukazuje fotografii svého otce krátce po tom, co ho napadali extremisté, mísí se v něm smutek a vztek. Na fotografii je muž v bílém zakrváceném tričku. Rysy rozmláceného obličeje jsou patrné jen v náznacích. Po útoku přestal vidět na jedno oko, přijímat mohl pouze tekutou stravu. Těžkým zraněním později podlehl.
„Je pro mne inspirací,“ říká Ananya. Podle svých slov je odhodlán pokračovat v práci svého otce. Proti extremistům prý bude bojovat všemi možnými silami. „Jsou silní. Mají finanční podporu. Já mám ale pero, to je moje zbraň. Nemohu nikomu ublížit, jen mu předat znalosti,“ vysvětluje
Podobně naladěný je také Farúkí. Tvrdí, že teroristů se nikdy bát nebude. „Nebudu se bát temnoty,“ prohlašuje.
