K úternímu prohlášení, ve kterém se rebelské organizace distancují od exilové Koalice, se připojily nejen islamistická Fronta an-Nusrá a další islamistické skupiny, ale i některé jednotky Syrské osvobozenské armády. Ta je obecně považována za organizaci nábožensky umírněných, ba i levicových rebelů.
Povstalci ve zmíněném dokumentu rovněž požadují, aby "všechny opoziční - vojenské i občanské - skupiny přijaly společný koncept vlády vycházející z islámského práva jako jediného zdroje legislativy". Rebelové, kteří se vydělili z hlavního opozičního proudu, se tak přiklonili k názorů islámských radikálů.
Podle reportéra stanice BBC Kevina Connollyho je patrné, že islamistické skupiny získávají v rámci protiasadovské opozice navrch. K tomu sílícímu proudu se pak v rostoucí míře přiklánějí i dosud umírnění bojovníci z jiných jednotek.
Tento vývoj nahrává diktátorovi Asadovi a jeho spojencům - především pak Rusku a Hizballáhu, libanonskému hnutí radikálních šíitů. Ti již od počátku syrského konfliktu (březen 2011) opakují, že občanská i ozbrojená opozice je v područí teroristů z Al-Káidy.
Prohlášení převážně islamistických skupin přichází několik dní poté, co se na severu Sýrie střetli islamisté s umírněnými bojovníky. Znepřátelené rebelské skupiny nakonec uzavřeli vratké příměří: málokdo však pochybuje o tom, že mezi oběma opozičními tábory ještě dojde k měření sil.
