Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Znásilnění jako zbraň. Islamisté mučením žen zastrašují celé komunity

  16:12aktualizováno  16:12
Islámský stát používá v boji proti bezvěrcům celou řadu zbraní. Mnohdy se uchylují i k nástrojům, které používali jejich předkové. Jedním z nich je znásilnění. Trpí jím jak samotné ženy, tak celé komunity. Rodiny však začínají znásilňování odsuzovat a na rozdíl od dřívějších dob jeho oběti přijímají zpět.

Ženy, které projdou rukama islamistů, jsou poznamenány na celý život. | foto: Profimedia.cz

Núr (není to její pravé jméno, pozn. red.) je čtrnáctiletá dívka z malé vesničky na severu Iráku. Nebo přesněji řečeno byla, než padla do rukou extremistů z Islámského státu. V zajetí ji prodali celkem patnáctkrát. Její noví majitelé ji vždy znásilnili. Nakonec se jí podařilo uprchnout a nový domov našla v uprchlickém táboře, píše server The Guardian. „Nejhorší chvíle jsem prožívala, když mě prodávali a já musela poslouchat, na kolik si cení můj život,“ vzpomíná Núr.

Je jednou z tisíců žen, které musí trpět pod vládou islamistů. Ti, podobně jako celá řada dalších násilníků minulosti, používají znásilnění jako regulérní nástroj války. Ne náhodou Islámský stát vydal na sklonku loňského roku vlastní návod, jak se zajatými ženami nakládat. Má 27 bodů. Zajatkyně je možné podle manuálu okamžitě znásilnit, a to včetně nezletilých dívek, pokud jsou dostatečně fyzicky zdatné. Pokud nejsou, džihádisté se mohou těšit pouze pohledem.

Bod číslo 19 pak podává přesný výklad otázky bití otrokyň. „Povoluje se bít otrokyni pro utužení disciplíny, ale je zakázáno destruktivní bití, bití za účelem vlastního uspokojení nebo mučení. Zakázány jsou také údery do obličeje,“ uvádí příručka pro „majitele“ zajatkyň (více o manuálu Islámského státu se dočtete zde).

Islamisté jsou závislí na sexu, tvrdí aktivista

To, že je pro islamisty znásilnění válečným nástrojem, dokládá i celá řada příběhů samotných žen. Sedmnáctiletá Maját byla v zajetí mnoho měsíců. Ženy jsou podle ní 24 hodin denně drženy v domě a hlídají je ozbrojené stráže. V domě je několik „místností hrůzy“, kde jsou znásilňovány různými muži a mnohokrát za den.

Islámský stát

Islamisté dokonce některým dovolují telefonovat s příbuznými „Dovolili mi to, protože mi to podle nich ještě víc ublíží, když budu rodičům popisovat, co všechno mi dělají,“ svěřila se Maját novinářům (více o jejích osudech si můžete přečíst zde).

Podle aktivisty abú Ibráhím Rakkávího, který měl možnost navštívit baštu islamistů Rakká, se město pro ženy stalo velkou věznicí. Ženám mladším 45 let je zakázáno město opustit. Rakkávího skupina zdokumentovala 270 případů, kdy byly ženy a dívky donuceny provdat se za bojovníky Islámského státu. „Členové Islámského státu jsou posedlí sexem. Někteří mají dvě i tři ženy a k tomu se snaží ještě získat jako otrokyně ženy z komunity jezídů,“ sdělil Rakkáví.

„Znásilnění je pro Islámský stát užitečné. Traumatizuje jednotlivce a podrývá jejich bezpečí a samostatnost. Také pomocí zvěstí a povídaček způsobuje masivní odchod lidí z oblastí,“ myslí si Jifat Susskindová z organizace Madre, která bojuje za ženská práva.

Sociální stigma, které se mění

Největší silou znásilnění je však v regionech ovládaných islamisty sociální stigma, které si s sebou nesou oběti. Společnost je ve většině případů odmítá. Rodiny je pak mnohdy nechtějí přijmout zpět. V krajním případě je pak ženám jejich znásilnění dáváno za vinu a končí na popravištích.

Tak tomu alespoň bylo v minulosti. Zvěrstva, která páchají stoupenci Islámského státu, však začínají pomalu bortit tisíce let staré zvyky a společenské normy. Některé rodiny totiž své dcery přijímají zpět i po tom, co si prošly měsíci utrpení v rukách islamistů. „Je těžké obviňovat ženy z toho, že je znásilnili, když se to děje v takto masivním měřítku,“ vysvětluje Janar Mohammedová, jedna z nejvýraznějších iráckých feministek.

Aktivistky jako Mohammedová připomínají, že podobná změna ve společenských normách se odehrála po genocidě ve Rwandě a je proto naděje, že se může to samé stát i v Iráku a Sýrii. Důležité je nejen zapojení místních aktivistů, ale také obyčejných lidí. Ti musí pochopit, že izolace obětí znásilnění komunitám neprospívá a vnáší do nich strach. Zejména pak do řad mladých žen.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.