Islám není zlo, tvrdí humanitárec

Marek Štys strávil v Afghánistánu půl roku. Země ho fascinovala. Prakticky středověké poměry na venkově, kterému vládnou vojenští velitelé a chybí tu silnice, elektřina i pitná voda, odlišují Afghánistán i od většiny států třetího světa. Přesto se sem chce vrátit. Zároveň přiznává, že ho zatím nezklamala žádná země. "To bych považoval za osobní prohru pochopit a vcítit se do místní mentality a kultury," svěřil se humanitárec čtenářům.Odpovědi Marka Štyse najdete zde.

Marek Štys odpovídá čtenářům iDNES - Humanitárce Marek Štys ze společnosti Člověk v tísni odpovídá čtenářům iDNES. (24. října 2002) | foto: iDNES.cz

Bývalý tlumočník a překladatel se k humanitární práci dostal v roce 1999, kdy se zúčastnil projektů Člověka v tísni v uprchlických táborech v Albánii a v Kosovu.

Romantické představy o humanitární práci Štys vyvrací. Rozdávání pytlů s moukou z korby náklaďáku je jen atraktivní obrázek pro média. "Naše práce má především organizační charakter. Začíná detailní analýzou potřeb lidí v jednotlivých oblastech, následuje tvorba projektu, shánění financí od dárců a teprve pak se pomáhá."

V afghánské misi pracují čtyři Češi, dvacet Afghánců a několik desítek místních inženýrů, kteří v jednotlivých oblastech dohlížejí na správný průběh prací. Hodnota říjnové pomoci přesáhla částku 1,5 milionu dolarů.

ve spolupráci s
www.infoservis.net

Společnosti Člověk v tísni se podařilo vrátit 22 tisíc uprchlíků, opravit více než šest set domů, vybudovat pět zdravotnických klinik a rozdělit 1500 tun potravin a léků.