Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

IS se nyní zaměří na Británii, tvrdí rozvědka. Možná i kvůli náletům

  11:02aktualizováno  19:14
Podle britských tajných služeb se teroristé z Islámského státu nyní chtějí zaměřit na Velkou Británii. Může se jednat o odvetu za zapojení do náletů v Sýrii i zadržení džihádistů vracejících se do vlasti. Rozplétání sítě strůjců teroru uplynulých dnů zastiňuje neúspěšné pátrání po Salahu Abdeslamovi, jednom z útočníků z Paříže.

Velká Británie po útocích v Paříži posílila bezpečnostní opatření v ulicích. | foto: Profimedia.cz

Listopadové teroristické útoky v Paříži si vyžádaly na 130 mrtvých a stále ovlivňují dění v celé Evropě (vše o útocích zde). Francie se stala terčem teroristů za poslední rok již několikrát. Podle tajných služeb se však jejich pozornost nyní zaměřuje na Velkou Británii.

Teror v Paříži

Vůdci Islámského státu údajně požádali britské džihádisty, aby zanechali bojů v Sýrii a vrátili se do vlasti, kde mají spáchat útoky na bezvěrce, píše server CNN s odkazem na zdroje v britských tajných službách.

Z posledních informací tajných služeb ovšem není zřejmé, o jak bezprostřední hrozbu se jedná, ani kde by případně teroristé útočili. Rozvědčíci však uvádějí, že hrozba útoků vzrostla po středečním vyslání britských letounů nad Sýrii (více o něm se dočtete zde).

Roli může hrát také zatčení jednoho z britských členů Islámského státu, který skončil v rukách policie bezprostředně po pařížských útocích. Aine Lesley Davis byl zadržen v Istanbulu. Podle dostupných informací se plánoval vrátit do Velké Británie. Jeho úkolem bylo do Evropy dovézt plány k možným budoucím útokům.

Spolupráce tajných služeb

Davisovo zatčení bylo výsledkem dlouhodobé spolupráce britské MI6 s tureckou tajnou službou. Turecko se v posledních měsících zaměřilo zejména na monitorování lidí napojených na Mohammeda Emwaziho alias Džihádistu Johna (více o něm se dočtete zde).

Informace o jeho možné poloze posléze předávala MI6 i americké CIA. Výsledkem této spolupráce byl nálet na město Rakká z 12. listopadu, při kterém postrach rukojmí ze Západu podle dostupných informací zemřel (více o jeho smrti zde).

Fotogalerie

Aktuálním cílem mezinárodní spolupráce turecké a britské rozvědky je jeden z vysoce postavených členů Islámského státu, který řídí zahraniční operace a měl být také jedním ze strůjců pařížských útoků. Tajné služby uvádí, že se jedná o Tunisana, který v minulosti blízce spolupracoval s celou řadou džihádistů z Francie během jejich pobytu v baště islamistů Rakká.

Informace od tohoto Tunisana včetně plánovaných akcí a reportů z provedených teroristických útoků podle všeho proudí až k Abú Mohammedovi al-Adnánímu, jednomu z nejvyšších velitelů Islámského státu, který opakovaně vyzývá k útokům proti západním zemím, které jsou zapojeny do leteckých útoků proti islamistům.

Pátrání po Abdeslamovi

V rámci vyšetřování pařížských útoků se tajné služby zaměřují také na Fabiena Claina, veterána z řad francouzských džihádistů Islámského státu. Clain měl být podle dosavadního vyšetřování hlavním mozkem pařížských útoků.

Německá armáda

Německo pošle příští rok 1200 vojáků, letadla a válečnou loď do boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Iráku a Sýrii. Nasazení armády v pátek velkou většinou schválil Spolkový sněm, přestože opozice vyslání vojáků kritizovala. Podle vládních poslanců je vojenský zásah proti IS nutný pro zajištění bezpečnosti Evropy. Vojenská operace je omezena na jeden rok, v případě potřeby ji ale může Spolkový sněm prodloužit. Náklady na první rok mise by měly být zhruba 134 milionů eur (3,6 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK

Až donedávna přitom vyšetřovatelé uváděli, že útoky naplánoval Abdelhamid Abaaoud, který několik dní po útocích zemřel při zátahu policie v Saint-Denis (více zde). Abaaoud však byl spíše lídrem regionální skupiny teroristů.

Postupné rozkrývání sítě stoupenců Islámského státu, kteří stojí za pařížským terorem, však zastiňuje neúspěšné pátrání po Salahu Abdeslamovi. Osmém útočníkovi, který jako jediný útoky přežil a již téměř měsíc je na útěku před policií. Poslední ověřenou stopu vyšetřovatelé zaznamenali v Belgii, kam ho po útocích odvezli kamarádi.

Dosud se objevila celá řada nepotvrzených informací o tom, kde by se Abdeslam mohl nacházet. Týden po útocích se spekulovalo, že pobývá v Německu. Později dokonce turecká média informovala, že Abdeslamovi se podařilo dostat do Sýrie. Tajné služby to však nikdy nepotvrdily. Podle nich je pravděpodobné, že Abdeslam by v Sýrii nebyl svými spolubojovníky vítán, protože při útocích v Paříži selhal.

Abdeslam verboval migranty v Budapešti, naznačují Maďaři

Vyšetřovatelé útoky v pátek oznámili, že Abdeslam letos v září dvakrát cestoval do Maďarska. Auto značky Mercedes kontrolovali celníci 9. září na hranicích s Rakouskem, s Abdeslamem tehdy byli ve voze dva muži s belgickými doklady. Šlo o falešné dokumenty na jména Samir Bouzid a Soufiane Kayal. Tyto dokumenty byly použity v souvislosti s útoky v Paříži i při jiných příležitostech.

Doklady na jméno Soufiane Kayal byly využity při pronajímání domu v belgickém městě Auvelais, kde policie provedla koncem listopadu domovní prohlídku. Měla podezření, že v domě se sestavovaly nálože použité později ve francouzské metropoli.

Doklady na jméno Samir Bouzid zase krátce po útocích někdo použil v jedné z bruselských poboček Western Union, když poukazoval částku 750 eur Hasně Aitboulahcenové. Šlo o sestřenici údajného strůjce pařížských atentátů Abdelhamida Abaaouda, která byla spolu s ním zabita 18. listopadu při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis.

Šéf úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána János Lázár ve čtvrtek řekl, že Abdeslam byl na budapešťském nádraží Keleti, kde se snažil získat ke spolupráci mladé muže ze skupiny migrantů, kteří se odmítli registrovat. Se dvěma pak prý odjel. Lazár sice Abdeslama přímo nejmenoval, ze souvislostí však bylo jasné, že šlo právě o něj.

Nových teroristických útoků se obává i Francie:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.