Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Irsko chce posílit hranice před imigranty. Tlačí na něj Londýn i Ulster

  • 27
Velká Británie spolupracuje s Irskem na posílení hraničních kontrol v jeho přístavech a na letištích. Důvodem jsou snahy o zachování volného pohybu lidí mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou. Irský ministr zahraničí zdůraznil, že do rozhodování o zpřísnění kontrol se zapojí všichni členové Evropské unie.

Britská premiérka Theresa Mayová v rámci brexitu slíbila, že omezí imigraci a zpřísní ochranu hranic. Složité vztahy mezi Anglií, Severním Irskem a Irskem však z prostého slibu dělají komplexní problém. Obyvatelé Britských ostrovů mají díky takzvané Společné oblasti cestování (Common Travel Area, CTA) možnost volně cestovat přes hranice Irska a Spojeného království. Hraničním územím je Severní Irsko.

Ošklivá verze Británie a ekonomický šok. Skotsko se připravuje na brexit

S tvrdým brexitem by logicky měly přijít kontroly na hranicích Irska a Británie. Hrozí však, že z Irska, coby člena EU, by se stala tranzitní země. Uprchlíci by cestovali sem a následně by ilegálně překračovali hranice se Severním Irskem. Takový scénář odmítají všechny ostrovní státy.

Británie proto zahájila jednání s Dublinem o dohodě, která by zachovala CTA, ale zamezila by případnému příchodu uprchlíků. Severoirský ministr vnitra James Brokenshire serveru The Guardian prozradil, že Londýn a Dublin jednají o posílení hraničních kontrol na vnějších hranicích Irska.

„Naším cílem je posílit vnější hranice CTA a pevná spolupráce s našimi irskými partnery,“ prozradil. Po vystoupení Velké Británie z EU se očekává, že nápor uprchlíků budou zažívat přístavy a letiště v Dublinu. Nová opatření by měla zajistit výměnu dat souvisejících s migrací či sjednocení udělování víz

Rozhodovat bude EU

Opatření cílí na obyvatele nečlenských zemí EU. Například Číňané a Indové již musejí žádat zvláštní vízum, které je platné v Irsku a Británii, a tedy oběma státy i schvalované. Lidé z Unie budou moci nadále volně cestovat do Irska. Nabízí se otázka, zda se takto nebudou chtít například pracovníci z Polska chtít ilegálně dostat do Británie. Diplomatické zdroje tvrdí, že „počty takových lidí budou zanedbatelné“.

Vědci sledovali spánek Evropanů přes aplikaci, Čechům nedal brexit spát

Irský ministr zahraničí Charles Flanagan spolupráci s Londýnem vítá. Sdílení informací o migraci a posílení hraničních kontrol je podle něj možností, jak zachovat stávající pravidla CTA. Zvýšení kontrol posuzované Británií a Irskem podle něj bude muset Dublin projednat i s ostatními členy EU.

„Upozorňuji, že to nebude rozhodnutí jen britské a irské vlády, ale nakonec všech 27 států EU. Zdůrazňoval jsem 26 unijním kolegům, jaký význam má udržení nynější neviditelné hranice (mezi Irskem a Ulsterem). Musím říci, že mezi nimi panovalo silné porozumění ohledně následků, jaké by mělo tamní obnovení silně střežené hranice pro mírový proces,“ dodal Flanagan.

Strach o mír

Debata o možném zavedení hraničních kontrol mezi Severním Irskem a jeho jižním sousedem má i politickou rovinu. Uzavření hranice by mohlo oživit mírovou dohodu z dubna 1998, která ukončila třicet let násilností, během nichž přišlo v Severním Irsku o život více než 3 500 lidí.

Mayová zahájí odchod z EU do konce března. Chce zabránit rozpadu Británie

Krvavý konflikt se odehrával mezi unionisty, stoupenci setrvání severu Irska v Británii, a separatistickými katolíky usilujícími naopak o odtržení a opětné připojení oblasti k Irsku.

Premiérka Theresa Mayová krátce po referendu ubezpečila, že má zájem zachovat volný pohyb lidí mezi Británií a Irskem. „Těžili jsme z otevřených hranic mezi Spojeným královstvím a Irskou republikou mnoho let, a to dokonce ještě dříve, než se Irsko stalo členem EU,“ uvedla Mayová.

Její irský protějšek Enda Kenny sdělil, že než Británie EU opustí, bude potřeba „překonat mnoho překážek“. Je však podle něj v zájmu Irska, aby jeho soused prosperoval i mimo evropský blok. „Evropskou hranici uvnitř Irského ostrova nechceme,“ dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video