Irština je dnes nejživější větví téměř zaniklého jazyka Keltů, kteří kdysi ovládali téměř celou Evropu.
"Je to fantastická zpráva," tvrdí Davyth Hicks z Evropského střediska pro méně používané jazyky v Bruselu. "Myslím, že není důvod, proč by to někdo chtěl zablokovat."
Pár důvodů by se však určitě našlo. Čím víc jazyků babylonská věž Evropské unie přidává, tím větší bolení hlavy z toho mají ti, kdo pak mají na starosti překlady a tlumočení.
Obzvlášť když se jim na stole hromadí stohy spisů k přeložení a překladatelé chybějí. Jen komise vyprodukuje za rok téměř 1,5 milionu stran oficiálních dokumentů, kterých jejich 2400 překladatelů sotva stíhá přeložit do dvaceti jazyků. Minulý měsíc už byl překladatelský skluz tak veliký, že musela komise zavést krizové opatření a nařídit svým lidem omezit své texty z obvyklých 32 stran na 15.
Kromě nedostatku lidí a kapacit stojí více jazyků také více peněz. Rozšířením unie stouply její náklady na překlady asi na 800 milionů eur ročně, což představuje 2,50 eura na jednoho Evropana. A uznání irštiny by vyžadovalo jen v komisi dalších 110 překladatelů a 40 tlumočníků.
Pro Iry však bylo inspirací právě rozšíření Evropské unie, které zvýšilo oficiální počet jazyků z původních 11 na současných dvacet. Mezi jazyky, do kterých se nyní musí překládat oficiální texty Evropské komise i dalších orgánů EU, tak přibyla například maltština, kterou na Maltě mluví sotva 400 tisíc lidí.
Při návštěvě anglicky mluvícího Irska se zdá, že Irové z gaelštiny používají snad jen termín "slainte", což znamená "na zdraví". Jejich původnímu jazyku, který v 18. století nahradila angličtina, však podle sčítání rozumí 1,4 milionu ze čtyř milionů Irů.
Výuka tohoto jazyka je nyní na "zeleném ostrově" v módě. "A irština je určitě rozšířenější jazyk než třeba maltština nebo estonština," dodal Hicks, který sám mluví dokonce cornwallštinou. "Jsou tady samozřejmě otázky nákladů, ale musíme se snažit o to, aby se naše rodné jazyky používaly. To je přece demokracie," argumentuje Hicks.
Irové si navíc slibují, že by mohli prorazit i s argumentem, že čím více jazyků bude, tím menší bude šance, že se jazykem unie stane angličtina, která nyní po rozšíření dominuje jako druhý jazyk většiny evropských národů. To by se mohlo líbit hlavně Francouzům, kteří se obávají, že angličtina zcela převálcuje francouzštinu.
Uznání irštiny, která má zatím v EU podobně jako lucemburština statut "smluvního" jazyka, to znamená, že jsou do ní překládány jen zásadní texty, by mohlo také otevřít bránu dalším minoritním a méně používaných jazykům. Španělé už nějakou dobu usilují o uznání baskičtiny a na řadu by mohla přijít také velština.
