Ve Francii, která loni řídila práce na smlouvě, však narůstá největší odpor proti Nice. "Prezident Jacques Chirac by měl nyní ukázat odvahu a politickou čest a měl by vypsat referendum ve Francii," vyzval vůdce jedné ze dvou hlavních pravicových seskupení Francie a budoucí prezidentský kandidát Francois Bayrou.
I jinde se ozývají hlasy, aby o smlouvě rozhodoval lid i ve zbytku unie. Až dosud měly ve čtrnácti z patnácti zemí EU schvalovat tuto smlouvu jen parlamenty. Vedle francouzské pravice jsou nejhlasitější Svobodní v Rakousku.
Čím více referend se bude konat, tím jistější je, že smlouva z Nice neprojde. Zakotvuje totiž složité změny v mocenském soukolí unie, jimž rozumějí jen experti. Jak řekl bývalý ministr vnitra a přední euroskeptik Jean-Pierre Chevenement, smlouva z Nice "je naprosto nečitelná - ve srovnání s ní je Maastricht bajkou od La Fontaina". Maastrichtskou smlouvu odmítli kvůli její nejasnosti před devíti lety Dánové (ale pak ji schválili).
Vlády unie však trvají na tom, že smlouva z Nice musí projít, má-li se provést rozšíření unie, a další referenda zamítají. V tom je utvrzuje Brusel. Jak řekl komisař pro rozšíření Günter Verheugen, "výsledek referenda v jedné zemi nemůže zablokovat nejdůležitější projekt EU". Vlády jsou proto odhodlány nedbat na nynější ne a chtějí získat souhlas irských voličů v dalším referendu.
Po irském ne se navíc objevují požadavky na nové projednání smlouvy. Jako první s tím vystoupil Gerry Adams, jehož strana Sinn Féin (politické křídlo IRA) byla v Irsku jedním z hlavních odpůrců smlouvy. Novým projednáním (a řadou ústupků) byla před devíti lety vyřešena krize, kterou vyvolalo dánské ne proti smlouvě z Maastrichtu. Nyní by to však otevřelo Pandořinu skříňku plnou problémů. "Pokud (irské ne) znamená, že smlouvu bude nutné opět projednat, Španělsko určitě bude chtít mít hlas," upozornil v listu Daily Telegraph zdroj Evropské komise.
Španělé mají z rozšíření ještě větší obavy než Irové. Vědí, že to pro ně znamená ztrátu mnoha miliard evropské pomoci. Požadavky Madridu by pak mohly nadlouho zablokovat ratifikaci smlouvy, a tím i proces rozšíření EU. Právě toho se obává například nizozemský premiér Wim Kok, podle něhož je výsledek irského referenda "vážnou komplikací" a "určitě zpozdí rozšíření".
Předáci unie proto zatím každé nové projednávání smlouvy odmítají. "Je nutné najít východisko, aniž by se zásadně měnila smlouva z Nice," apeloval na Iry šéf Evropské komise Romano Prodi spolu se švédským premiérem Göranem Perssonem. Pokud unie nezabrání novému velkému projednávání smlouvy, srazí tím ještě více naděje uchazečů. Ti zatím navenek halasně demonstrují víru v tvrzení, že irské referendum neohrožuje jejich snahu o vstup. Zároveň už nyní vyjadřují obavy, že je to pro ně "zlé znamení".
Jejich obavy lze utlumit jen dalšími zárukami ze strany unie, které mohou uchazeči požadovat už na summitu v Göteborgu tento týden. Výsledky summitu ukážou, zda unie dokáže zdolat politickou krizi, do níž ji uvrhlo irské referendum a neschopnost EU získat občany pro své integrační kroky.
Vlády unie vyvinuly velké úsilí, aby zajistily schválení smlouvy. Dosud se jim podařilo potlačit ostrou kritiku výsledků z Nice v Evropském parlamentu i jinde. Vláda v Kodani navíc zabránila konání referenda o smlouvě v Dánsku. S irským odmítnutím se však nepočítalo - nikdo neuvážil, jak citlivě mohou malé země reagovat na fakt, že v unii poklesne jejich váha a že budou muset ustoupit od řady zažitých věcí. V případě Irů šlo například o neutralitu a o ztrátu peněz z EU.
Unie sází na irské ano
Zdálo by se, že vše je jasné: Irové řekli ne, smlouva z Nice tedy končí. To však unie nechce připustit a horečně hledá východisko. Zatím nejvíce sází na nové referendum v Irsku.
"Nadále si myslíme, že smlouva z Nice je potřebná," hájí tento postup francouzský ministr zahraničí Hubert Védrine. Z hlediska unie je irské odmítnutí jen "provozní nehodou", kterou lze napravit. Nikdo zatím neuvažuje o vypracování nové smlouvy, jak to žádají evropští Zelení. Irský premiér Bertie Ahern však přiznává, že "problém nebude snadné řešit". Potíž je v tom, že nelze sáhnout k téže metodě, s jakou unie před devíti lety zvrátila dánské odmítnutí smlouvy z Maastrichtu: Irům nelze nabídnout řadu výjimek ze smlouvy.
V ní je totiž nově rozdělen vliv a rozhodovací hlasy v orgánech EU. Nikdo nebude chtít dělat další ústupky ze svých pozic kvůli Irsku, kde žije sotva jedno procento obyvatel EU. "Jsou to dvě různé smlouvy nečekám pokusy o opětné projednání dokumentu z Nice," uvedl John Palmer z bruselského Centra pro evropskou politiku. Irská vláda může podle něj počítat jen s tím, že se s unií dohodne na zárukách pro svou neutralitu. Obavy z budování vojenských sil unie vedly zřejmě část irských voličů k odmítnutí smlouvy.
Premiér Ahern zatím odmítá "dělat uspěchané závěry o příštích krocích" své vlády. Podle Irish Times má však už tento týden jednat v Göteborgu o přípravě půdy pro nové referendum. Podle bruselských expertů v něm bude muset voliče varovat, že bez irského ano pro smlouvu z Nice je ohroženo postavení země v celé unii. Pokud by ani potom irská vláda jako jediná nezískala podporu pro Nice, zbývá pro unii jediná cesta: ponechat v platnosti dvojí znění smlouvy o EU. Nynější, přijaté před čtyřmi lety v Amsterdamu, bude platit pro Iry, zatímco zbytek unie se bude řídit dokumentem z Nice.
"Právně je to obtížné, ale není to nemožné," uvedl analytik Peter Ludlow. O tomto postupu se uvažovalo před devíti lety, když Dánové odmítli maastrichtskou smlouvu o EU. Unie zatím nemusí spěchat. Aby nedošlo ke zpoždění vstupu Čechů a dalších uchazečů, musí být smlouva z Nice schválena do konce příštího roku. "Na potřebnou ratifikaci smlouvy všemi členskými státy máme čas," řekl finský premiér Paavo Lipponen.
