Nicméně stejný průzkum RTE při minulých volbách v roce 2007 se lišil od konečného výsledku jen o půl procenta. Dnes předpovídá RTE středopravé Fine Gael zisk 36,1 procenta hlasů, což je nejvíc od roku 1982. Nebude jí to ale zřejmě stačit, aby sestavila vládu sama.
Druhá by měla skončit s 20,5 procenta levicová Labouristická strana, pro kterou by to byl vůbec nejlepší výsledek v historii a o něco lepší, než naznačovaly průzkumy před volbami. Labouristé vyhráli v hlavním městě Dublinu, kde porazili i Fine Gael.
Nejpravděpodobnější je tak podle irských médií opakování koalice Fine Gael a Labouristické strany, které spolu vládly již počátkem 90. let.
Irové hlasovali ve stínu finanční krize, která vedla k propadu ekonomického růstu, k vzestupu nezaměstnanosti a k ohromnému zadlužení země. Voliči přičetli odpovědnost tradiční vládní straně Fianna Fáil a dali jí jen 15,1 procenta hlasů. Je to nejhorší výsledek v historii Fianna Fáil, která měla ve všech parlamentech od roku 1932 nejvíc poslanců.
Podle expertů to je pro jakoukoli politickou stranu největší kolaps od roku 1921, kdy Irsko získalo nezávislost na Británii. "Jsme svědky ohromného posunu," řekl bývalý šéf Fine Gael Garret FitzGerald. "Naposledy se něco takového stalo před více než 90 lety."
Vítězové budou chtít vyjednat výhodnější podmínky obří půjčky
"Politická scéna Irska se naprosto změnila," uvedl Roger Jupp, předseda institutu Millward Brown Lansdowne, který dnešní průzkum pro RTE provedl. Svého vůbec nejlepšího výsledku dosáhla s 10,1 procenta nacionalistická levicová Sinn Fein, která bývala politickým křídlem Irské republikánské armády. Nezávislí kandidáti získali 15,5 procenta hlasů.
I když Irové dali průchod hněvu vůči odcházející vládě, nezměnili tolik ideologické zaměření. Fianna Fáil a Fine Gael jsou totiž v podstatě středovými stranami a liší se hlavně ve vztahu k irské historii - založili je stoupenci znepřátelených stran v občanské válce před vyhlášením irské nezávislosti.
Vítěz voleb Fine Gael je o něco pravicovější než odcházející Fianna Fáil. Bude ale zřejmě vládnout se spíše levicovými labouristy.
Obě pravděpodobné vládní strany chtějí znovu otevřít program pomoci ve výši 85 miliard eur, který s Irskem koncem minulého roku dohodla EU a Mezinárodní měnový fond a který většina Irů považuje za nevýhodný.
Šéf Fine Gael a takřka jistý budoucí irský premiér Enda Kenny v kampani sliboval, že bude jednat o snížení úrokové míry na půjčky Irsku v rámci pomoci EU a MMF a o tom, aby ztráty irských bank, které vláda musela zestátnit, nesli i držitelé dluhopisů, nejen irští daňoví poplatníci.
V odcházejícím parlamentu o 166 poslancích má Fianna Fáil nyní 73 mandátů. Podle politologa Michaela Marshe z dublinské Trinity College by její podíl mohl poklesnout na 20 křesel, zatímco Fine Gael by mohla získat 72 a labouristé až 38 křesel.
