Irský premiér Brian Cowen (vlevo) a předseda Evropské komise José Manuel Barroso

Irský premiér Brian Cowen (vlevo) a předseda Evropské komise José Manuel Barroso | foto: Reuters

Irové si zopakují referendum o Lisabonské smlouvě 2. října

  • 88
Irové oznámili datum druhého referenda o Lisabonské smlouvě. O jejím osudu rozhodnou 2. října, oznámil premiér Brian Cowen. Irové loni v červnu v prvním referendu reformní smlouvu odmítli. Kromě nich ji zatím neschválily další tři ze 27 zemí Unie - Německo, Polsko a Česko.

Cowen si vydobyl záruky pro Irsko, kterými Dublin podmínil uspořádání nového referenda, minulý měsíc. Některé body smlouvy totiž Iry znepokojovaly. Ostrovní stát po Unii požadoval například zachování tradiční irské politiky neutrality a klíčovým bodem byly také potraty.

"Věřím, že o tyto obavy je nyní postaráno díky právním zárukám. Na tomto základě vládě doporučuji, abychom se vrátili k lidem a získali jejich souhlas pro ratifikování smlouvy Irskem. Referendum se bude konat 2. října," pronesl podle televizní stanice BBC před irským parlamentem Brian Cowen.

V prvním referendu se vyslovilo proti smlouvě 53,4 procenta irských voličů. Teď je podle průzkumů veřejného mínění většina obyvatel země pro schválení. Jedním z důvodů je fakt, že mnozí z nich prý věří, že EU pomůže Irsku vybřednout rychleji ze současné finanční krize.

Záruky pro Irsko

Výměnou za to, že Irové přistoupí k opětovnému referendu o Lisabonské smlouvě, ostrovní stát po Unii požaduje následující záruky:

- zachování pravidla jednoho komisaře z každého členského státu (dnešní pravidlo má podle Lisabonské smlouvy platit až do 1. listopadu 2014, Irové chtějí vlastního komisaře i po tomto datu). Tato dohoda se týká všech členských států, nejen Irska.

- zachování současného stavu, pokud jde o pravomoci Unie v oblasti zdanění (týká se všech členských států, nejen Irska)

- nedotknutelnost bezpečnostní i obranné politiky členských států a zachování tradiční irské politiky neutrality

- přednost ustanovení irské ústavy týkající se vzdělání, rodiny a práva na život

zdroj: PSP ČR

Lisabonská smlouva, která má reformovat Evropskou unii a "zpružnit" její fungování, může začít platit teprve ve chvíli, kdy ji ratifikuje všech 27 zemí EU. Ratifikaci zatím dokončilo 23 zemí.

V Polsku a ČR chybí k dokončení procesu podpis prezidenta. Český prezident Václav Klaus je zapřisáhlým odpůrcem Lisabonské smlouvy a nedávno prohlásil, že si počká, jak to dopadne ve zbývajících třech "nerozhodnutých" zemích.

Německý ústavní soud koncem června ratifikaci smlouvy v zemi sice schválil, ale zároveň pozastavil, když dokončení schvalovacího procesu podmínil posílením pravomocí německého parlamentu. - přečtěte si Německý ústavní soud posvětil „Lisabon“, ratifikaci ale pozastavil

Kritici dohody tvrdí, že je to jen takzvaná euroústava vsazená do nového kabátu, která omezí suverenitu jednotlivých zemí. Euroústavu odmítly před čtyřmi roky Francie a Nizozemí. Prolisabonští politici zase argumentují tím, že dokument je potřeba, aby rozšířená Evropská unie fungovala efektivněji.

Na základě reformního dokumentu by EU získala právní subjektivitu a například půlroční rotující předsednictví jednotlivých zemí nahradil předseda Evropské rady volený na dva a půl roku.

Hlavní body Lisabonské smlouvy

• EU získá právní subjektivitu, neboť dosud je unijní právo legislativou Evropského společenství.

• Unie bude mít předsedu Evropské rady voleného na dva a půl roku místo současného půlročního rotujícího předsednictví.

• EU bude mít jakéhosi ministra zahraničí, ač formálně se tak jmenovat nebude. Nová funkce, spojená s místopředsednictvím Evropské komise (EK), spojí dosavadní úřad vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku (nyní Javier Solana) a komisaře pro zahraniční vztahy (nyní Benita Ferrerová-Waldnerová).

Počet poslanců Evropského parlamentu (EP) se má snížit na nejvýše 751. Z jedné země může být v EP maximálně 96 a minimálně šest poslanců.

• Při hlasování v radě ministrů bude rozhodnutí přijato kvalifikovanou
většinou
, když s ním bude souhlasit 55 procent členských států, které budou představovat 65 procent obyvatel EU. Tento systém se bude ale uplatňovat až od roku 2014, přičemž do roku 2017 bude moci kterákoli země požádat o hlasování systémem, který stanoví niceská smlouva.

• K efektivnosti rozhodování EU má přispět rozšíření počtu oblastí, v nichž ke schválení stačí kvalifikovaná většina.

• Smlouva zakotvuje princip oboustranné flexibility - možnost přenášení pravomocí do Bruselu i zpět na členské země.

• Ve smlouvě je zmíněna i možnost vystoupit z EU.

• Rozšíří se pravomoci Evropského soudního dvora a EP v rámci
spolurozhodování o přijímání nové unijní legislativy.

• Zvýší se práva národních parlamentů, které se budou moci dožadovat u Evropské komise, aby přehodnotila své návrhy, pokud bude pochybnost, že překračuje své kompetence.

- Smlouva nemá "ústavní" charakter, nejsou v ní pasáže o společných symbolech EU (mimo jiné o vlajce či hymně).

Zdroj: ČTK

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video