Irové se loučili s policistou, kterého zavraždili odštěpenci IRA

Město Banbridge v Severním Irsku dnes truchlilo. Lidé se loučili se sousedem - policistou, kterého v pondělí zastřelili přívrženci skupiny Pokračování IRA. Na pohřeb dorazily stovky jeho kolegů, davy se shromáždily i před domem Stephena Carrolla. Když pohřební průvod procházel centrem, obchody z úcty zavřely.

Ještě před pohřbem Carrollova žena vyzvala, aby manželova smrt byla v severoirském konfliktu tou poslední. "Doufám, že je to naposled, kdy musí někdo trpět tak jako já kvůli tomu, co se stalo Steveovi," řekla Kate Carrollová podle televize Sky News.

"Myslel, že válka skončila, ale evidentně se tak nestalo a nemůžu uvěřit, že to všechno znovu začalo." Třicet let násilí mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si v Ulsteru vyžádalo 3 600 životů. V roce 1998 znepřátelené strany podepsaly na Velký pátek příměří a od té doby vládl v Severním Irsku klid zbraní.

V Ulsteru zastřelili policistu, k útoku se hlásí odštěpenci z IRA

Až do minulého víkendu, kdy atentátníci zaútočili střelbou na britskou vojenskou základnu v hrabství Antrim. Zemřeli dva mladí britští vojáci. O dva dny později střelili útočníci ve městě Craigavon do hlavy policistu Stephena Carrolla. K atentátům se přihlásily odštěpenecké skupiny organizace IRA. - přečtěte si V Severním Irsku po 12 letech umírali britští vojáci. Útočila Pravá IRA

Dnešní pohřeb byl vyjímečný tím, že vůbec poprvé v historii Ulsteru se přišli rozloučit se zabitým policistou i dva členové strany Sinn Fein, která bývala politickým křídlem IRA. Ta proti britské nadvládě bojovala násilím a často teroristickými útoky. Na pohřeb dorazil také šéf severoirské policie Hugh Orde a britský ministr pro záležitosti Severního Irska Shaun Woodward.

Se Stephenem Carrollem se přišly rozloučit stovky policistů

Těla britských vojáků Marka Quinseyho z Birminghamu a Patricka Azimkara z Londýna, zabitých v sobotu na základně Massareene, jsou zatím stále ještě v Irsku. Včera se s nimi rozloučili ostatní vojáci, jejich pohřeb v Anglii bude zřejmě příští týden.

Útoky vyvolaly obavy z návratu násilí do Severního Irska. Pokračování takzvaných  "Troubles" (trable, potíže), jak Britové konfliktu říkali, ale lidé nechtějí. Tisíce jich proto ve středu vyšly protestovat do ulic.

Největší manifestace byla před radnicí v metropoli Belfastu. Protestovali i lidé v Lisburnu, Newry, Downpatricku a Londonderry. Shromáždění se zúčastnili také politici ze strany Sinn Féin i protestantské Demokratické unionistické strany. Obě strany spolu sedí ve vládě, která vznikla po mírové dohodě v roce 1998.

Vojáci základny Massareene v Severním Irsku se loučí se zavražděnými kolegy - Markem Quinseym a Patrickem Azimkarem

"Tato tragédie ukazuje, že lidé Severního Irska i politici chtějí, aby byl mírový proces zachován a posílen," řekl v parlamentu britský premiér Gordon Brown, který také oznámil, že vláda posílí bezpečnostní opatření v provincii. Brown, který Ulster kvůli vraždě dvou vojáků navštívil, ujistil, že "staré dny se nevrátí". - čtěte Do Severního Irska přijel kvůli atentátu v kasárnách britský premiér

Před rostoucí hrozbou nových atentátů varovala v posledních měsících i britská tajná služba MI5. Teroristé se pokusili několikrát zaútočit, ale až do soboty ve všech případech selhali. Odborníci i politici se shodují v tom, že odštěpenecké skupiny IRA mají mezi lidmi mizivou podporu.

Třicet let teroru v severním irsku

IRA (Irská Republikánská Armáda) vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky.

Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů.

Hlavní příčinou konfliktu je, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.

V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA.

IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA, požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. 

Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků.                                                 (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC)