Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Irové pustili Česko do Evropy

  0:10aktualizováno  0:10
Irové dali zelenou našemu vstupu do EU. Jednoznačným souhlasem se smlouvou z Nice, která reformuje unii, odstranili poslední zásadní překážku pro její rozšíření. Irská vláda uvítala jasné ano svých voličů jako doklad irské podpory pro vstup Čechů a dalších národů do EU. "Irové chtěli být velkomyslní. Nechtěli být těmi, kdo říkají ne rozšíření EU v roce 2004," prohlásila vicepremiérka Mary Harneyová.

Po zveřejnění údajů, že smlouvu podpořily téměř dvě třetiny zúčastněných voličů, uvedl německý kancléř Gerhard Schröder, že "irský lid projevil odpovědnost vůči Evropě tímto rozhodnutím je cesta k rozšíření Evropské unie volná".

Nyní totiž vstoupí v platnost ustanovení o reformě institucí EU. Změny, jež smlouva z Nice přináší, byly unií vydávány za podmínku pro přijetí desítky nových zemí. Panovaly obavy, že bez schválení smlouvy velké rozšíření unie nebude možné, protože by to ochromilo její zastaralé instituce.

Po jednoznačném vyústění referenda zavládlo ulehčení v EU i v zemích, které usilují o vstup.

"Jsme potěšeni, že další harmonogram kroků našeho přístupu do EU není ohrožen," uvedl v prohlášení prezident Václav Havel, který podle svého mluvčího sledoval hlasování s jistým napětím. Premiér Vladimír Špidla prohlásil, že "irští občané rozhodli velkoryse".

"Nyní se můžeme dát do závěrečných příprav na rozšíření," uvítal výsledky i šéf Evropské komise Romano Prodi.

Ulehčení přišlo po týdnech napětí, kdy si unie kladla otázku, zda Irové nebudou opět hlasovat jako loni. Tehdy smlouvu z Nice odmítli. Proto byli Irové před nynějším hlasováním terčem silného tlaku zvenčí.

Prodi je varoval, že další ne by znamenalo "tragédii", a dánské vedení unie vyjádřilo obavy z "bezpříkladné krize", kterou by nové odmítnutí smlouvy vyvolalo.

Irské vládě, která se potýká se silnou nedůvěrou občanů, se podařilo získat Iry pro myšlenku, že na nich závisí vstup nových zemí do EU.

Výsledkem byla účast téměř 50 procent voličů. K referendu přišlo o polovinu lidí více než při loňském referendu. Smlouvu podpořily všechny části země, zatímco loni byly pro jen dva z 42 obvodů Irska. Vláda triumfovala i tím, že smlouvu podpořil daleko větší podíl voličů, než jaký ji loni odmítl. "Jsem šťasten, že výsledek je tak jasný," prohlásil premiér Bertie Ahern.

Vladimír Špidla

Irští občané v referendu o smlouvě z Nice rozhodli velkoryse a v duchu evropské solidární myšlenky, míní český premiér Vladimír Špidla. Kladný výsledek irského všelidového hlasování je důkazem, že evropská myšlenka je velmi živá a má svoji budoucnost před sebou. "Musím říci, že mne výsledek referenda velmi potěšil," řekl novinářům ministerský předseda. Uvedl, že svému irskému protějšku Bertiemu Ahernovi poslal blahopřejný telegram.

Mnozí Irové brali své ano jako morální povinnost vůči uchazečům. "My jsme po vstupu do unie začali prosperovat. Nyní je čas pro další. (Rozšíření) prospěje i nám a zabrání všem druhům válek v Evropě," doufal Albert Campbell ze západoirského Galwaye.

"Je to dobrá ukázka toho, jaký tlak je rozšíření unie schopno vyvolat," konstatoval bruselský expert na EU Peter Ludlow. Irsko je jediná země EU, která schvalovala smlouvu z Nice v referendu. Zastánci smlouvy se v něm střetli s koalicí krajní pravice a levice, která varovala, že Nice je trojský kůň, který posílí kontrolu Bruselu nad Irskem.

Boj o smlouvu probíhal v někdejším "chudobinci" západní Evropy, jenž se uvnitř EU změnil k nepoznání. Před třiceti lety, při vstupu do nynější unie, se hrubý domácí produkt Irska pohyboval kolem 60 procent unijního průměru. Nyní země dosahuje 120 procent tohoto průměru. Je brána jako "vzorný žák", který dokázal využít šancí, jež mu unie nabídla. Loňské irské ne pro Nice bylo proto pro mnohé šokem.

Situace před volbami
O úspěšnosti kampaně za smlouvu z Nice si prošedivělý Tom, který před referendem na hlavní třídě v Dublinu rozdával žlutomodré letáčky s nápisem "Volte ANO!", nedělal iluze. "Nedá se to moc prodat. Není to příliš srozumitelné," řekl o smlouvě, která složitě popisuje rozdělení moci v EU. "Já to moc nechápu - tak jako většina lidí tady," připojila se žena, která už držela v ruce červenočerný letáček od odpůrců smlouvy.

Spíše než vysvětlování smlouvy zabírá na lidi tvrzení, že je jinde budou považovat za "potížisty". Vláda úspěšně operuje s hrozbou, že po dalším NE se Irsko dostane do izolace. Někteří Irové by však izolaci uvítali.

Zvláště izolaci od Východu. "Nejsem rasista, ale nechci, aby sem ti lidé přicházeli a brali nám práci," citoval irský tisk jednoho z odpůrců Nice. Dubliňan Paddy, který v hospodě u hlavní třídy pije své černé pivo, je jeden z mála, kteří si smlouvu důkladně prostudovali. Nelíbí se mu.

"Teď budou mít v Evropě slovo velké země," shrnuje své obavy. "A proč nám chtějí vzít našeho komisaře?" kritizuje text, který dává velkým zemím unie více moci než dosud.

Více než Evropa ho bolí irské potíže. I ty však mají cosi společného s unií. "Je tu velká inflace - kvůli euru. Ceny jdou všude nahoru. Myslím, že eurem nás okradli," stěžuje si.

A když platí za sklenici Guinesse, kterou před něj barman postaví, je člověk v pokušení dát mu za pravdu.

Irské hlasování bylo i o české budoucnosti
Irsko hlasovalo - o svém místě v Evropě i o české budoucnosti. Výsledek sobotního referenda o smlouvě z Nice ukázal, že další překážka pro úsilí Čechů a dalších devíti uchazečů o vstup do EU nevyroste.

Irští politici se snažili ze všech sil ujistit Iry, že jiný výsledek než ano by jejich zemi poškodil. "I kdybychom byli (po odmítnutí Nice) stále v Evropě, myslím, že záporné hlasování by zaselo hořká semena - a jak sázíte, tak sklidíte," apeloval na své rodáky šéf Evropského parlamentu, Ir Pat Cox.

Irové však hlasovali o smlouvě z Nice již podruhé - a mnohým se to příliš nelíbilo. Odpůrci smlouvy napadali vládu, že tak jenom manipuluje voliči. Nepříjemný je pro ně i nátlak zvenčí - EU i její členské státy Iry varovaly, že záporné hlasování může znemožnit rozšíření Unie.

"Stále stejně špatná smlouva hlasuj ne," vemlouvají se proto voličům pouliční plakáty odpůrců. Ti tvrdí, že další ne nijak neohrozí vstup nových zemí a že chování Evropy je jasný důkaz, že malé země nečeká v budoucí unii nic dobrého.

"Malé státy budou druhořadými členy, jejichž lidé budou muset následovat velké země," tvrdil předák strany Sinn Féin Caomhghín O'Caoláín.

Sinn Féin spolu se Zelenými, socialisty, odpůrci potratů a katolickými tradicionalisty tvoří tábor odpůrců Nice. Proti nim stojí na první pohled působivá "jednotná fronta" vlády, většiny stran, médií i dalších oficiálních institucí.

Je však otázka, zda dokážou mobilizovat dostatek podpory - zvlášť poté, co za poslední rok ztratila většina irských institucí, vládou počínaje, velkou část důvěry občanů.

Loni vláda neuspěla - prý kvůli přílišnému spoléhání na to, že voliči přece nebudou hlasovat proti Evropě, která Irsku tolik prospěla. Většina voličů proti unii skutečně nehlasovala - nešla totiž vůbec k urnám, kde převážili rozhodní odpůrci Evropské unie i smlouvy z Nice.

Volební účast sehraje klíčovou roli i letos. Podle expertů na průzkum veřejného mínění mají zastánci smlouvy šanci na vítězství, až když přijde k urnám více než 45 procent voličů.

Nikoho proto neuklidňují průzkumy veřejného mínění. Podle nich mají zastánci smlouvy většinu: pro smlouvu je podle údajů listu Irish Times 42 procent Irů, proti jen 29 procent.

Jenže téměř třetina voličů zůstává nerozhodnuta. I jejich hlas může poměr sil ještě změnit. Proti smlouvě stojí řada obav od ztráty irského vlivu v Evropské unii přes zánik irské neutrality až po strach, že EU bude Iry nutit k privatizaci svých veřejných služeb.

Odpůrci mohou hrát také na praktické problémy - na strach lidí o práci, které ubývá, na obavy z odchodu investic na Východ, na znepokojení rolníků nad ztrátou dotací z Bruselu.

Vláda se tomu snaží čelit emotivními argumenty - zejména tvrzením, že Irsko dalším ne znemožní rozšíření EU a sjednocení Evropy.

Kabinet poukazuje také na to, jak unie Irsku dosud prospívala (za třicet let od ní Irové dostali asi šedesát miliard eur) - a že jejich ne by si ostatní vykládali jen jako irskou neochotu pustit další země ke "stolu" unie.

V čem jsou hlavní háčky smlouvy z Nice? Co se stane, když Irové řeknou Nice "ne"?

Smlouva z Nice nově rozděluje moc v unii. Po jejím přijetí má poměr sil v orgánech EU více odpovídat počtu obyvatel jednotlivých členských zemí.

Znamená to, že Lucembursko, které má dvěstěkrát méně obyvatel než Německo, už nebude mít v klíčové Radě ministrů EU jen pětkrát méně hlasů než Němci jako dosud - bude jich mít patnáctkrát méně.

Také Belgie, velká jako Česká republika, bude mít napříště dvaapůlkrát méně hlasů než šestkrát větší Francie či Británie - zatím jich má asi dvakrát méně.

Výměnou za ústupky v rozdělení hlasů si malé země zatím zachovají své zástupce v Evropské komisi - "vládě" unie.

Aby se komise po rozšíření nezměnila v obrovitého molocha, musí se uskromnit "velcí": po schválení smlouvy už nemají mít Němci či Italové dva, ale jen jednoho komisaře - stejně jako Irsko či Řecko.

Smlouva uvolňuje cestu k další a hlubší integraci. Stačí, když si ji bude přát aspoň stanovený počet zemí EU, a integrační projekt může začít. Nebude sice závazný pro celou unii, ale nezúčastněné země jej ani nebudou moci zablokovat.

Nová smlouva o EU omezuje v několika oblastech dosavadní právo veta. Ale těchto případů je tak málo, že smlouva vyvolává značný odpor i mezi zastánci evropské integrace.

Ti se obávají, že přetrvávající právo veta spolu s rozšířením unii fakticky zablokuje.

Nejdříve to bude šok. Pokud dnes Irové řeknou ne ke smlouvě z Nice, bude to poprvé, co zásadní rozhodnutí vlád EU zkrachuje na odporu (malé) části obyvatel.

Po šoku přijde zmatek: státy unie se začnou hádat, zda lze pokračovat dál s evropskými projekty, nebo zda se má vše raději načas zastavit.

A když to všechno přejde, nastane nový boj - jednak o to, co měla vyřešit smlouva z Nice, a pak o to, čemu měla dát zelenou.

V prvním případě jde o rozdělení moci v EU, ve druhém pak o rozšíření unie.

Soudí se, že pro rozšíření má Brusel někde v šuplíku uložen "plán B", s nímž by unie mohla přijmout nové členy i po irském ne.

Došlo by ke zpoždění, ale to není největší problém. Zpoždění by nemělo být delší než jeden rok.

Horší je, že irské ne může znovu otevřít otázku, zda lze přijmout naráz všech deset uchazečů navržených k přijetí.

Dosavadní smlouva o EU totiž počítá s tím, že unijní struktury mohou hladce fungovat s 20 zeměmi - ale ne s 25. A tolik by jich mělo být v EU už za rok a půl.

Situace se zkomplikuje ještě tím, že za veřejnými spory o rozdělení moci a o rozsah unie se opět rozhoří boj ze všech nejostřejší: střet o to, jak těsná má být unijní spolupráce a jak hluboko "pod kůži" národních států má jít evropská integrace.

Autoři: , ,


Šafářová v Rozstřelu: Trenéři se mi dřív smáli. Teď je první na světě





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.