Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Íránští klerikové se jistí, před volbami vyřadili kandidáta opozice

  13:31aktualizováno  13:31
Íránské prezidentské volby budou až 14. června, ale už teď je provází skandál. Mocná Rada dohlížitelů, jež posuzuje "způsobilost" kandidátů, vyřadila ze seznamu uchazečů několik důležitých osob. Mimo jiné i exprezidenta Rafsadžáního. Klesla naděje všech, kteří doufali ve změnu kurzu iránské politiky.

Akbar Hašemí Rafsandžání | foto: AP

Takzvaná Rada dohlížitelů, složená ze šesti kleriků a šesti konzervativních právníků, zveřejnila seznam prezidentských kandidátů už v úterý. Na listině je jen osm jmen, původně se přitom o prezidentský post chtělo ucházet celkem 686 kandidátů.

Země ovládaná kleriky

Íránský režim v podstatě ovládají duchovní. Nejvyšší funkcí ve státě není prezident, ale tzv. Nejvyšší vůdce (ajatolláh). Podle ústavy je ajatolláh vrchním velitelem  armády, revolučních gard i ostatních bezpečnostních složek. Patří mu také konečné slovo v jakýchkoli státnických otázkách.

Parlament sice navrhuje a schvaluje zákony,  jejich definitivní přijetí ovšem podmiňuje souhlas Rady dohlížitelů. Polovinu této rady jmenuje Nejvyšší vůdce Chameneí přímo a druhou polovinu ustanovuje hlava justice, kterou však jmenuje sám ajatolláh.  

V politickém systému Íránu se tak vytváří smyčka, jenž Nejvyššímu vůdci umožňuje prostřednictvím jím jmenovaných orgánů kontrolova legislativu i exekutivu.

Exprezident Akbar Hášemí Rafsandžání, jenž je znám reformními postoji a měl být hlavním kandidátem opozice, na seznamu chybí. Podle íránských konzervativních deníků je za vyřazením 78letého politika jeho kritický postoj k současnému režimu, napsal britský The Guardian.

Podle vlivného íránského deníku Kayhan se Rada dohlížitelů rozhodla Rafsandžáního vyřadit, protože hrozilo nebezpečí, že jej "využijí nepřátelé státu". "Božská a závažná odpovědnost leží na bedrech Rady dohlížitelů. Jejich úkolem bylo zachránit Rafsandžáního z nebezpečné léčky, kterou na něj nastražili zahraniční nepřátelé a jejich domácí přisluhovači," uvedl list.

Ovšem skutečným důvodem může být strach z nepokojů, které by po volbách v Íránu mohly propuknout. Po minulém hlasování v červnu 2009 vyšly do ulic desetitisíce Íránců, aby protestovali proti prohře reformního kandidáta Míra Hosejna Músávího.

Klerikové vyřadili i Ahmadínežádova spojence

Dalším sledovaným kandidátem, jenž neprošel schvalovacím sítem, je spojenec současného prezidenta Mahmúda Ahmadinežáda Esfandjár Rahí Mašáí. Íránský prezident oznámil, že bude proti jeho vyřazení protestovat přímo u nejvyššího íránského duchovního, ajatolláha Chameneího. Ten totiž jako jediný může zvrátit rozhodnutí Rady dohlížitelů.

Fotogalerie

"Podle mého názoru nebude s Vůdcem (Chameneím) žádný problém a já s ním budu o tomto tématu jednat až do posledního okamžiku. Věřím, že se problém vyřeší," řekl agentuře ISNA Ahmadínežád, jenž už má za sebou dva prezidentské mandáty a podle ústavy už kandidovat nemůže.

Podle agentury Reuters klerikové Mašáího podezřívají z "odštěpeneckých snah" a snahy o potlačení autority duchovenstva. Kromě toho se obávají, že se chce Ahmadínežád udržet u moci právě prostřednictvím svého spojence Mašáího.

Teherán, Írán

Teherán, Írán

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.