Témat, kterými Írán poutá světovou pozornost, rozhodně není málo. Zřejmě nejkontroverznějším z nich je íránský jaderný program. Obavy z něj vzrostly po pondělním vypuštění íránského satelitu do vesmíru. Znepokojení ohledně "skutečné povahy programu" vyjádřilo podle agentury Interfax i Rusko, které dodává jaderné palivo do elektrárny v Búšehru. - více zde
"Vypuštění satelitu bylo výzkumným vědeckým krokem, který dokázal vysokou úroveň Íránu v této oblasti. Jakékoliv další spekulace v tomto ohledu jsou ale nepodložené," odmítl v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz Madžíd Nili možnost, že jde o zástěrku vývoje balistických střel.
ODPOVĚDI MADŽÍDA NILIHO NAJDETE ZDE
"Írán proti nikomu nikdy nezaútočil. Přitom byl sám několikrát napaden, jako například v době Saddáma Husajna. Sami dobře víte, s podporou kterých zemí to bylo - a tyto země nás nyní označují jako hrozbu," doplnil diplomat.
Připomněl tak íránsko-iráckou válku z osmdesátých let minulého století, ve které USA v obavě z nového fundamentalistického režimu v Íránu podporovaly Saddámův Irák.
"Američané na nás nezaútočí. I oni myslí racionálně"
Navzdory tvrdé rétorice v médiích si je Madžíd Nili jist, že Američané Írán nenapadnou. "Už tak mají hodně problémů v Afghánistánu a v Iráku. A mezi jejich politiky jsou racionálně uvažující lidé," říká.
Upozornil také na zajímavý paradox: Přestože Írán figuruje od roku 2002 v "ose zla", vyhlášené prezidentem George W. Bushem, spolupracují Íránci s Američany v otázkách stabilizace Iráku.
ISLÁMSKÁ REPUBLIKA ÍRÁNŠíitské zemi třikrát větší než Francie vládnou už téměř 29 let radikální duchovní, kteří nastoupili po svržení šáha Pahlavího. Umírněný prezident Mohammad Chatámí (vládl v letech 1997-2005) se sice snažil o liberalizaci země, odpor konzervativních kruhů mu ale svazoval ruce. Pravomoci prezidentského úřadu v Íránu jsou omezené - duchovní například vybírají volební kandidáty nebo soudce. Ajatolláh Alí Chameneí stojí v čele ozbrojených sil. |
Obraz Íránu v médiích se podle Madžída Niliho radikálně změnil po revoluci v roce 1979. "Když šáhovu diktaturu, kterou Američané podporovali, vystřídal nový systém, média začala Írán očerňovat. Přitom do té doby vykreslovala naši zemi jako ráj, ačkoliv jsme zaostávali na poli vědy i ekonomiky," připomněl.
Překvapivě otevřenou odpověď měl chargé d'affaires pro čtenáře, který se ptal na to, jak Íránci vnímají prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. "Je to jako v každé zemi. Někteří lidé si myslí, že je pragmatický a praktický. Vykonal mnoho pozitivního například v ekonomické oblasti. Ale v otevřené a demokratické společnosti jsou i lidé, kteří mají jiný názor."
On-line rozhovor s nejvyšším zastupitelem Íránu v České republice nešel rychle, kvůli konzultacím odpovědí s překladatelem nestihl Madžíd Nili zodpovědět velkou část otázek. A to i přesto, že z původně vyhrazené hodiny se interview se čtenáři protáhlo na více než dvojnásobek. Nejvyšší náboženský vůdce Íránu Alí Chameneí to z velkého portrétu na zdi pracovny ambasády trpělivě sledoval.
Chargé d'affaires se v závěru omluvil čtenářům, na jejichž otázky se nedostalo. "S dotazy - pokud možno v angličtině - se můžete obrátit na mail íránské ambasády, zodpovím je," nabídl jim.
