Vojáci íránské Revoluční gardy pochodují kolem mauzolea ajatolláha Chomejního v

Vojáci íránské Revoluční gardy pochodují kolem mauzolea ajatolláha Chomejního v Teheránu. (22. září 2011) | foto: AP

Írán vyslal do Bagdádu elitní jednotky, mají zastavit ofenzivu sunnitů

  • 267
Na obraně Bagdádu před radikálními sunnitskými islamisty se podílejí i íránské Revoluční gardy. V Iráku už údajně bojuje 150 íránských vojáků, Teherán nabídl dalších 10 tisíc mužů. Irácká armáda vzala útokem mešitu v Tikrítu. České ministerstvo zahraničí varuje před cestami do země.

Velitelství Revolučních gard zatím do Bagdádu posílá dvě brigády, celkem by iráckou metropoli mohlo bránit až 10 tisíc íránských vojáků. Pokud to nebude stačit, zvažuje armáda rovněž přesun svých mužů, kteří momentálně bojují v Sýrii. S odvoláním na zdroj z řad íránských bezpečnostních složek to píše server International Business Times.

Revoluční gardy

Revoluční gardy fungují v Íránu od roku 1979. Založil je ajatolláh Chomejní, aby upevnil svou moc nad zemí.

Slouží v nich asi 125 tisíc mužů, spadá pod ně i letectvo nebo námořnictvo s ponorkami a vznášedly.

Revoluční gardy dohlížejí zejména na vnitřní bezpečnost státu, spadá pod ně však třeba i výroba raket. Zahraničních operací se účastní jejich elitní jednotky Quds.

V Íránu jsou irácké boje považovány za regionální hrozbu. Ministr zahraniční Mohammad Džavád Zaríf vyzval svět, aby podpořil Málikího a pomohl mu porazit teroristy.

Revoluční gardy už podle serveru ve čtvrtek s iráckou armádou spolupracovaly na dobývání Tikrítu, rodiště někdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna.

Město nejprve ovládli radikálové ze skupiny ISIL, iráckým a íránským jednotkám se údajně podařilo získat zpět kontrolu nad 85 procenty města. Agentura Reuters v pátek odpoledne napsala, že irácká armáda zaútočila na místní mešitu. Na budovu údajně pálila rakety z helikoptéry.

Oficiálně ale Teherán přítomnost svých jednotek v Iráku zatím nepotvrdil. Také Pentagon podle agentury Reuters nemá informace o íránských bojovnících v Iráku. Mezitím pomoc Bagdádu přislíbil i íránský prezident Hasan Rúhání.

Chopte se zbraní, vyzývá šíitský duchovní

Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) postupují od úterka ze severoiráckého Mosulu na jih k hlavnímu městu. Dobyli už údajně také Bákubu, tedy středisko provincie Dijála ležící 50 kilometrů od metropole.

Podle televize al-Džazíra se během noci na pátek bojovalo na dalších dvou místech v guvernorátu Dijála na východě Iráku nedaleko strategicky významné vesnice Džalulá. Ozbrojenci podle svědků místním slíbili, že jim nic neudělají.

Ze všech obsazených měst už v posledních dnech uprchly stovky tisíc lidí. Mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva v pátek prohlásil, že si násilnosti radikálů z ISIL vyžádaly stovky obětí a tisíce zraněných (více se dočtete zde).

Nejvyšší duchovní šíitských muslimů v Iráku Ali al-Sistání vyzval všechny své stoupence, aby vzali do rukou zbraně a vydali se na pomoc Bagdádu.

Vláda se chystá Bagdád bránit, zablokovala sociální sítě

Boje v Iráku

Irácký ministr vnitra v pátek podle televize al-Arabíja oznámil, že vláda má nový plán na obranu města. "Ve válce s terorismem jsme již dlouho, teď je ovšem situace výjimečná," uvedl jeho mluvčí, brigádní generál Sád Mán.

"Plán spočívá v intenzivnějším rozmisťování vojsk, větším nasazením tajných služeb a využití speciální techniky, například kamer nebo pozorovacích balonů," upřesnil mluvčí.

Reportér britského deníku The Guardian v pátek odpoledne informoval, že irácké úřady zablokovaly přístup k vyhledávači Google a sociálním sítím Facebook, Twitter a YouTube. Skupina ISIL používá internet velmi obratně i během bojů. V pátek se například na Twiteru pochlubila, že její členové v Tikrítu popravili 1700 šíitských vojáků.

Teherán zvažuje i spolupráci s Američany

Americká televize Fox News tvrdí, že íránský divizní velitel Kásem Sulejmání se ve čtvrtek sešel s iráckým premiérem Núrím Málikím a slíbil, že Teherán poskytne k obraně Bagdádu dvě brigády. Málikí, který je šíita a Írán považuje za spojence, zatím návrh zvažuje.

Agentura Reuters píše, že v Íránu natolik rostou obavy z postupu sunnitů, že se v Teheránu začíná jednat o spojení sil s Washingtonem proti tomuto nebezpečí. Írán s USA přitom neudržují diplomatické styky od začátku 80. let.

"Můžeme spolupracovat s Američany a ukončit toto povstání na Blízkém východě. Máme velký vliv v Iráku a dalších zemích," citoval svůj íránský zdroj Reuters.

USA po původním odmítnutí zapojit se vojensky do současného iráckého konfliktu nyní zvažují pomoc formou náletů. Byla by to první americká intervence v Iráku po invazi z let 2003 až 2011. "Naše konzultace s Iráčany velmi brzy dospějí k některým neodkladným závěrům, které bude nutné vyřešit vojensky," citovala v pátek Obamu agentura Reuters.

V Sýrii zbraně utichly, islamisté stěhují z Iráku válečnou kořist

Radikální hnutí ISIL kromě Iráků působí i v sousední Sýrii, tam však podle informací agentury Reuters v posledních dnech boje utichly. "ISIL už tady čtyři dny nebojuje. Nevíme přesně proč. Drobné boje v tuto chvíli pokračují jen v Aleppu," řekl agentuře Rámí Abdulráhman, ředitel syrské organizace, která se zabývá kontrolou dodržování lidských práv.

Islamisté se teď podle pozorovatelů věnují především přepravě zbraní, vojenské techniky a peněz ukořistěných v dobytých iráckých městech. Z oblastí, které skupina ISIL ovládla, se ukořistěné prostředky stěhují zejména do pouští na východě Sýrie nedaleko iráckých hranic.

České ministerstvo zahraničí před cestami do země varuje. "Na celém území Iráku je situace velmi nebezpečná a její vývoj je vzhledem k ofenzivě islamistických sil v nejbližší době těžko předvídatelný," píše na svém webu. Relativně bezpečno je podle české diplomacie jen v Kurdistánu na severu země.

Postup islámských radikálů v Iráku

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video