Za šíření protivládní propagandy, urážku členů parlamentu kresbami, urážky prezidenta a nejvyššího vůdce (ajatolláh Alí Chameneí, pozn. red.) a shromažďování a tajné dohody proti národní bezpečnosti ji soud 1. června poslal na dvanáct let a devět měsíců do vězení. Přelíčení bylo velmi rychlé a důkazy se údajně zakládaly pouze na výpovědi kreslířky po dlouhých hodinách výslechu.
Její právník Mohammad Moghimi směl aktivistku navštívit až po jejím odsouzení. Potřásl si s ní přitom rukou, což vedlo k dalšímu obvinění. Za „nemanželský sexuální vztah“ a „neslušné chování“ jej i Farghadaniovou čeká nový soudní proces. Advokáta však vyšetřují na svobodě poté, co zaplatil kauci zhruba šedesát tisíc dolarů.
Devětadvacetiletá žena si ve svých kresbách nebrala servítky. Členům íránské vlády namalovala opičí a kozí hlavy poté, co se snažili prosadit zákon, který kriminalizuje dobrovolnou sterilizaci a omezuje přístup k antikoncepci. Podle zprávy Amnesty International se také scházela s rodinami politických vězňů a na Facebooku psala protivládní příspěvky.
„Atenu potrestali za její kresby vězením, což je samo o sobě nechutnou karikaturou spravedlnosti. Nikdo by neměl být v žaláři za své umění nebo mírový aktivismus,“ míní zástupce Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Hassiba Hadj Sahraoui. Organizace ji proto považuje za vězně svědomí.
Íránská policie ženu poprvé zadržela loni v srpnu, v listopadu ji propustila a o šest týdnů později znovu uvěznila. V krátkém čase na svobodě Farghadiniová poskytla rozhovory médiím a natočila video na Youtube. Veřejně popsala, jak ji dozorci v teheránském vězení Evin každý den dlouhé hodiny vyslýchali, dozorkyně bily a podrobovaly ponižujícím osobním prohlídkám.
Více než dva týdny také musela být na samotce. Na vězeňské praktiky si podle listu The Independent postěžovala také v dopise, který rozeslala íránským politikům včetně prezidenta Hassana Rouhaniho.
Na protest proti nelidským podmínkám ve vězení začala Farghadaniová držet hladovku, v jejímž důsledku v únoru dostala infarkt a nakrátko ztratila vědomí.
Osud mladé kreslířky pobouřil také světové karikaturisty. Pod hashtagem Draw4Atena (kresli pro Atenu) proto svými kresbami začali tlačit na íránské politiky. Akci podpořil britský list Guardian, který některé z karikatur zveřejnil a vyzval své čtenáře, aby přidávali další.