Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Íránská diplomacie: Radar dělá z Čechů obětní beránky

  1:18aktualizováno  1:18
Americký radar nemá chránit Čechy před Íránem, jehož rakety ani nejsou schopny Evropu ohrozit. Pro MF DNES to uvedl vlivný náměstek íránského ministra zahraničí Saíd Džalílí. "Umístění radaru je jen dalším kolem zápasu USA s Ruskem, ve kterém jsou Češi zneužiti jako obětní beránci," míní.

Saíd Džalílí vede diplomaty specializované na USA a Evropu. | foto: Michal SváčekMF DNES

Protiraketový radar

Nejen čeští politici zdůvodňují plánovanou výstavbu radaru americké protiraketové obrany ve Střední Evropě hrozbou z Íránu? Co si o tom myslíte?
Írán nikdy nebyl pro nikoho hrozbou. Pokud se podíváte dvě stovky let zpět do historie mé země, nikdy nebyla agresorem.

Proč tedy Írán vyvíjí rakety, které jsou schopny zasáhnout Evropu?
O íránských raketách napsala média mnoho nepřesností. Chci jasně říci, že dolet našich střel je limitovaný. Tyto rakety nejsou ani teoreticky schopny ohrozit Evropu. Domnívám se proto, že Češi byli zneužiti jako obětní beránci v zápase dvou mocností.

Jakých mocností?
Spojených států a Ruska. Češi byli v tomto souboji zneužiti již během studené války, kterou vedly Sovětský svaz a USA. Nyní se historie opakuje.

Koho Írán považuje za nepřítele? Kvůli komu rakety vyvíjí?
Tuto zbraň vyvíjíme již od války s Irákem, jehož tehdejší vůdce Saddám Husajn napadl Írán krátce po islámské revoluci, tedy v roce 1980. Mimochodem, Irák tehdy okupoval osm let íránské území, aniž Rada bezpečnosti OSN přijala jedinou deklaraci proti tomuto bezpráví...

Měl jsem na mysli spíše nepřátele současné.
K tomu dojdu. Saddám nebyl v boji proti Íránu sám, podporovali jej nepřátelé mé země. Vývoj raket je logickou reakcí na útoky i hrozby, kterým jsme byli vystaveni.

Rád bych také poznamenal, že jsme stále připraveni bránit svoji zemi, pokud na ni někdo zaútočí.

Máte na mysli USA? Izrael?
Opakuji, budeme se jen bránit těm zemím, které nás samy za nepřítele považují.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád navrhl vymazat Izrael z mapy a holokaust označil za mýtus. Co na to íránští diplomaté?
Co se týče holokaustu, prezident vznesl dvě otázky. První zní: Kde se holokaust odehrál? V Evropě, zní odpověď. Proč tedy mají lidé z jiného regionu platit za tento akt?

A druhá otázka: Je možné jedním holokaustem zdůvodnit jiný holokaust v jiné zemi? Obecně chci říci, že důstojnost jakékoliv lidské bytosti je pro nás v souladu s koránem nejdůležitější...

Srovnávat holokaust se vztahem mezi Izraelem a Palestinci je podle Evropany sdíleného soudu nemožné. Váš postoj vychází z teze, že Izrael vznikl pouze jako důsledek evropského pocitu viny z holokaustu. Máte podobně jako Váš prezident pocit, že by měl být Izrael vymazán z mapy?
Rád bych zopakoval, že nejsme hrozbou pro žádný stát na této planetě, Izrael nevyjímaje. Domníváme se, že vraždění a války nepatří do tohoto století. A že problém Palestiny musí být vyřešen výhradně demokraticky. Na tomto řešení se musejí podílet všichni obyvatelé země, ať jde o muslimy, křesťany, či židy. Včetně uprchlíků, kteří byli nuceni odejít do jiných zemí.

Rád bych slyšel jasnou odpověď: Byl podle Vás holokaust, či nebyl?
My jen říkáme, že výzkum historických událostí, a to jakýchkoliv, má pokračovat. Že takový výzkum může pomoci objasnit detaily a odhalit dosud nezjištěná fakta. Proto například vítáme každý nový výzkum irácko-íránské války.

Saíd Džalílí

Myslíme si také, že by žádný vědecký výzkum neměl být zakazován. Nechceme ale vnucovat náš pohled na věc ostatním.

Evropa nepotřebuje dokazovat existenci holokaustu. Snad každý měl příbuzného, souseda, spolupracovníka, který toto běsnění nepřežil.
Mám podobný pocit v souvislosti s irácko-íránskou válkou. Přesto uvítáme každý nový výzkum.

Možná si jen domýšlím, ale z Vašich úst jsem zpochybnění holokaustu neslyšel. Pojďme do přítomnosti: Jak by Írán naložil s Židy, kteří žijí v Izraeli? Blízkovýchodní radikálové nabídli různá řešení – třeba odsun do Evropy...
Opakuji: pro nás připadá v úvahu jen a pouze demokratické řešení tohoto problému. Přejeme si, aby byla Palestina standardní demokratický stát, kde bude vládnout majorita s tím, že menšiny budou mít zaručeny svá práva.

Je podle Vás za určitých okolností ospravedlnitelný teror?
Odmítáme terorismus. Jak jsem již řekl, nesouhlasíme s vražděním nevinných. Írán patřil k prvním zemím, které odsoudily útoky z 11. září 2001. Mnohem vážnější, odsouzeníhodnější je ovšem terorismus státní, izraelský.

Takže v případě Palestinců činíte výjimku.
Zde mluvíme o lidech, kteří jsou pod stálým tlakem. Druhá strana užívá tanky, helikoptéry i buldozery. Toto vše opravňuje Palestince k tomu, aby se bránili. Tuto situaci ovšem nelze srovnávat s událostmi, které se odehrály 11. září 2001.

Američtí vojáci v Iráku opakovaně obviňují íránskou vládu, že podporuje irácké šíitské milice, které svými útoky destabilizují zemi. Můžete vyloučit, že Írán vyzbrojuje radikály?
Írán je jedinou zemí, která podpořila politický proces v Iráku. Uznáváme legálně zvolenou vládu stejně jako parlament.

Takže nevyzbrojujete?
Irácký prezident Džalál Talabání je blízkým přítelem Íránu, premiér Núrí Málikí také. Předchozí šéf parlamentu Mahmúd Mašhádání, sunnitský muslim, rovněž. Proč bychom škodili našim přátelům? Také naše společná hranice - mluvíme tady o 1350 kilometrech – patří, co se týče Iráku, k nejbezpečnějším.

Můžete prozradit, co Vaši diplomaté probírají s americkými kolegy, s nimiž nyní jednají v Iráku?
Na tato jednání jsme přistoupili proto, abychom pomohli Iráku. Děláme vše, co je v našich silách, abychom podpořili iráckou vládu a demokratický proces v Bagdádu.

Je to nový začátek vztahů s Washingtonem?
Pokud USA změní své chování, budeme s nimi jednat.

V posledních týdnech oběhly planetu snímky pořízené na několika íránských veřejných popravách. Podle odhadů bylo letos ve vaší zemi usmrceno již 124 lidí. Považujete veřejné exekuce za nutné?
Je třeba chápat, že každá země má vlastní tradice i zákony. Jde bez výjimky o zločince a vrahy. Ostatně trest smrti existuje i v USA. Co se týče našeho regionu, v Saúdské Arábii bylo jen za poslední půlrok veřejně sťato na 120 lidí.

Mám dojem, že jde o kampaň proti Íránu, která ma za cíl pokřivit obraz mé země v zahraničí, a to skrze média. Obvykle v těchto textech chybí srovnání s jinými zeměmi - třeba s již zmíněnou Saúdskou Arábií, která je blízkým spojencem USA.

Zeptám se tedy rovnou: považujete veřejné popravy za vhodný nástroj ke snížení kriminality?
Chci zdůraznit, že veřejné popravy jsou v Íránu velmi ojedinělé. Za posledních patnáct let jich proběhlo deset, nejvíce patnáct.

Čas od času se setkáme se zločiny strašlivými, nelidskými, které vyvolaly ve veřejnosti nesmírné zděšení. Například: loni jsme popravili muže, který znásilnil a poté zabil 21 dětí. Lidé žádali spravedlnost. Popravili jsme ho veřejně právě proto, abychom uklidnili veřejné mínění.

Chcete něco vzkázat české veřejnosti?
Hodláme pokračovat v dobrých vztazích s českým národem, o které stále usilujeme. Nabízíme přátelství i perspektivní trh s bezmála 70 miliony lidmi. Doufáme jen, že třetí země nebudou naše vztahy narušovat.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Hladoví medvědi napadají na Sachalinu lidi. Zabili už dva muže

Nadměrný rybolov a nedostatek potravy vyhánějí medvědy na ruském ostrově Sachalin do měst a vesnic. Šelmy jsou stále agresivnější a zabily už dva lidi. Na...  celý článek

Tropická bouře Ophelia obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do...
Ophelia zbarvila slunce doruda. Brexit vyvolal apokalypsu, psali šprýmaři

Tropická bouře Ophelia v pondělí obarvila nebe nad jižní Anglií do oranžova a slunce do ruda. Podle meteorologů šlo o důsledek lomu světla v mase vzduchu ze...  celý článek

Ilustrační snímek
„Chipsokalypsa" děsí Novozélanďany, déšť zničil pětinu úrody brambor

Chipsokalypsa či bramborogeddon. Situace kolem nedostatku smažených lupínků už na Novém Zélandu dosáhla takových rozměrů, že pro ni vznikly speciální názvy....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.