Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Íránky chtějí poslední slovo – i v politice

  1:00aktualizováno  1:00
Tři obrazy se mi nesmazatelně vryly do paměti ve dnech, které následovaly po íránských prezidentských volbách. Prvním je tvář Nedy, zejména výraz v jejích očích, když umírala. Neda byla mladá žena, kterou zastřelili na demonstraci v Teheránu 20. června.

Íránka Neda byla zastřelená při demonstraci, stala se symbolem revoluce | foto: Profimedia.cz

Poslední okamžiky jejího života zachytil na videozáznam náhodný svědek, takže je na internetovém serveru YouTube viděly miliony lidí. Byla nádherná a klidná, uprostřed vší té paniky obklopující její umírání. Téměř se zdálo, že ani neví, co se to s ní děje.

"Nedo, neboj se," říkal jí jeden z blízkých mužů. Nemyslím si však, že měla strach.

Na druhém obrazu je hubená íránská dívka – nejspíše ještě teenagerka – kterou na teheránské ulici kope dvakrát tak velký, urostlý policista.

Posledním obrazem je stará žena v čádoru, svírající v rukou zelený transparent. Někdo jí podává vodu, aby uhasila žízeň. Je unavená, ale usmívá se. Je pevně rozhodnutá vytrvat v protestech. Chce, aby ji bylo slyšet.

Ženy stojí v první linii hnutí, které v posledních dnech přivedlo tolik lidí do íránských ulic. Ženy všech generací i společenských a ekonomických vrstev drží vlajky, skandují hesla, čelí zásahům policistů. Některé byly brutálně zbity bezpečnostními složkami a příslušníky milic basídž. Neda za to zaplatila vlastním životem.

Nezdá se však, že by se Íránky připravovaly na ústup. Íránské ženy totiž nejsou zvyklé sedět doma a mlčet k tomu, co se děje okolo. Ačkoli v politice má poslední slovo muž, nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, v naprosté většině íránských rodin je klíčovou osobností matka. To ona má poslední slovo.

Není tedy překvapením, že se ženy aktivně účastní protestů. Vyšly do ulic a na některá shromáždění společně s muži, na některých demonstracích však podle svědků co do počtu muže předčily. Ženy jsou totiž koneckonců nejublíženější a nejpostiženější vrstvou íránské společnosti. Od revoluce v roce 1979 čelí soustavné a hluboce omezující diskriminaci, navíc zakotvené v zákonech země.

Za poslední čtyři roky se pod prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem tato diskriminace a nátlak ještě více prohloubily. Ahmadínežád se ostatně nechal slyšet, že ženy by namísto nynějšího vyžadování svých práv měly zůstat sedět doma.

Desítky aktivistek z íránských ženských hnutí dnes dostávají předvolání k soudu, jsou obviňovány z ohrožování národní bezpečnosti a zavírány za mříže. Většina z nich se přitom nedopustila ničeho jiného, než že shromažďovaly podpisy k peticím nebo informovaly veřejnost o porušování svých práv. Ženy jsou rovněž častým terčem obtěžování a šikany za to, že vycházejí na veřejnost oděny způsobem, který islámský establishment zakazuje.

Političtí představitelé islámského státu mají z žen oprávněné obavy. A íránské ženy mají dost a dost důvodů pro to, aby opakovaně vycházely do ulic a tam hlasitě požadovaly změny, svobodu a rovnost. Mají k hněvu daleko více důvodů než jen jedny zmanipulované, a tudíž "ukradené" volby.

V tuto chvíli nelze předvídat, jak krize v Íránu nakonec dopadne. Je však jisté, že íránské ženy – které se mimo jiné podílejí na univerzitní populaci pětašedesáti procenty z celkového počtu studentů – se budou o svá práva hlásit i nadále.

Za to jim vyslovuji své hluboké sympatie a nepřestávám jim držet v jejich zápase palce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.