Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Íránci zvýšili odměnu za Rushdieho hlavu. Kvůli filmu o Mohamedovi

  8:54aktualizováno  11:47
Jedna z íránských nadací o půl milionu dolarů zvýšila odměnu za zabití autora knihy Satanské verše Salmana Rushdieho. Muslimové jeho dílo považují za rouhačské. Za Rushdieho likvidaci může nyní vrah získat 3,3 milionu dolarů, tedy asi 61 milionů korun.

Spisovatel Salman Rushdie | foto: Reuters

Důvodem zvýšení odměny je podle íránské nadace trvající urážení proroka Mohameda, naposledy filmem Nevinnost muslimů, proti němuž tento týden protestovali muslimové téměř na celém světě.

Německý časopis Der Spiegel shodou okolností v nejnovějším vydání přináší rozhovor s Rushdiem, který tvrdí, že trvá na "právu vyjádřit názor - a to i ohledně náboženství". Navzdory pronásledování ze strany muslimských duchovních by prý Satanské verše vytvořil znovu, i když je rád, že to dělat nemusí.

Protesty

Protesty proti filmu Nevinnost muslimů v afghánském Kábulu (17. září 2012)
Protesty proti filmu Nevinnost muslimů v Jakartě (17. září 2012)

V Kábulu v pondělí protestovalo více než tisíc Afghánců proti americkému filmu, který muslimové pokládají za urážlivý vůči islámu a proroku Mohamedovi. Jsou to první protesty proti tomuto filmu v afghánském hlavním městě.

Mohutné demonstrace se odehrály také v sousedním Pákistánu, násilím jsou protesty doprovázeny rovněž v indonéské metropoli Jakartě.

V Berlíně chtějí film promítat pravicoví radikálové z hnutí Za Německo. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich je rozhodnut tomu všemi právními prostředky zabránit. Kancléřka Angela Merkelová násilnosti v muslimském světě odsoudila a vyzvala všechny strany k umírněnosti.

Film nazvaný Innocence of Muslims (Nevinnost muslimů) už vyvolal násilné protesty v Egyptě, Libyi, Jemenu či Súdánu (o násilnostech čtěte více zde).

Satanské verše vyšly roku 1988 a už rok poté uvalil tehdejší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Rúholláh Chomejní na spisovatele klatbu, protože kniha, pojednávající o Prorokovi, je prý rouhačská.

Po Chomejního smrti fatvu potvrdil i jeho nástupce ajatolláh Alí Chameneí, i když se autor omluvil a přestoupil k islámu. Fatva se vztahuje i na překladatele a vydavatele; někteří z nich byli napadeni nebo i zabiti.

Rushdie tvrdí, že by v knize ponechal i ty pasáže, které se postaraly o největší rozruch - v jedné z nich, kterou autor považuje za jednu z nejlepších, majitel nevěstince své dívky pro zvýšení zájmu zákazníků pojmenuje podle manželek proroka Mohameda.

Život v utajení

Vzdor emocím, které v posledních dnech v islámských zemích vyvolal americký film o prorokovi Mohamedovi, Rushdie prý nepociťuje obavu, že by se on sám mohl stát terčem útoku. "Musíme se vzdát takového uvažování. To je uvažování ustrašence."

Íránská nadace vypsala odměnu na Rushdieho hlavu hned roku 1989 a několikrát ji zvýšila, naposledy na 2,8 milionu dolarů. Její vůdce Hasan Saneí, jehož v pondělí citovalo několik íránských agentur, řekl, že "dokud nebude rozsudek nad odpadlíkem Salmanem Rushdiem vykonán, budou útoky na islám takové, jako je film o Mohamedovi, pokračovat".

"Příkaz zabít Rushdieho byl vydán proto, aby byly vymýceny kořeny spiknutí proti islámu. Bylo by velmi vhodné vykonat ho nyní. A proto zvyšuji cenu za zabití Rushdieho o 500 tisíc dolarů," sdělil Saneí.

Rushdieho kauza mnoho let ovlivňuje vztahy Londýna s Teheránem. Uvolnily se krátce za vlády bývalého prezidenta Mohammada Chátamího, který v roce 1998 slíbil, že Írán nebude usilovat o vykonání rozsudku. Chameneí ale v roce 2005 řekl, že Rushdie zůstává odpadlíkem a může být beztrestně zabit. Také vláda prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda roku 2007 oznámila, že Chomejního fatva stále platí.

Britský autor indického původu Salman Rushdie se dlouhou dobu před islámskými fundamentalisty ukrýval; v poslední době se na veřejnosti objevuje, je ovšem stále pod ochranou britské policie a jeho cestovní plány se často z bezpečnostních důvodů mění. V rozhovoru pro Der Spiegel připustil, že prvního dva a půl roku života v ústraní bylo psychicky velmi náročných a i později se dostavovala období deprese.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Poničený americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.