Důvodem zvýšení odměny je podle íránské nadace trvající urážení proroka Mohameda, naposledy filmem Nevinnost muslimů, proti němuž tento týden protestovali muslimové téměř na celém světě.
Německý časopis Der Spiegel shodou okolností v nejnovějším vydání přináší rozhovor s Rushdiem, který tvrdí, že trvá na "právu vyjádřit názor - a to i ohledně náboženství". Navzdory pronásledování ze strany muslimských duchovních by prý Satanské verše vytvořil znovu, i když je rád, že to dělat nemusí.
Protesty  V Kábulu v pondělí protestovalo více než tisíc Afghánců proti americkému filmu, který muslimové pokládají za urážlivý vůči islámu a proroku Mohamedovi. Jsou to první protesty proti tomuto filmu v afghánském hlavním městě. Mohutné demonstrace se odehrály také v sousedním Pákistánu, násilím jsou protesty doprovázeny rovněž v indonéské metropoli Jakartě. V Berlíně chtějí film promítat pravicoví radikálové z hnutí Za Německo. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich je rozhodnut tomu všemi právními prostředky zabránit. Kancléřka Angela Merkelová násilnosti v muslimském světě odsoudila a vyzvala všechny strany k umírněnosti. Film nazvaný Innocence of Muslims (Nevinnost muslimů) už vyvolal násilné protesty v Egyptě, Libyi, Jemenu či Súdánu (o násilnostech čtěte více zde). |
Satanské verše vyšly roku 1988 a už rok poté uvalil tehdejší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Rúholláh Chomejní na spisovatele klatbu, protože kniha, pojednávající o Prorokovi, je prý rouhačská.
Po Chomejního smrti fatvu potvrdil i jeho nástupce ajatolláh Alí Chameneí, i když se autor omluvil a přestoupil k islámu. Fatva se vztahuje i na překladatele a vydavatele; někteří z nich byli napadeni nebo i zabiti.
Rushdie tvrdí, že by v knize ponechal i ty pasáže, které se postaraly o největší rozruch - v jedné z nich, kterou autor považuje za jednu z nejlepších, majitel nevěstince své dívky pro zvýšení zájmu zákazníků pojmenuje podle manželek proroka Mohameda.
Život v utajení
Vzdor emocím, které v posledních dnech v islámských zemích vyvolal americký film o prorokovi Mohamedovi, Rushdie prý nepociťuje obavu, že by se on sám mohl stát terčem útoku. "Musíme se vzdát takového uvažování. To je uvažování ustrašence."
Íránská nadace vypsala odměnu na Rushdieho hlavu hned roku 1989 a několikrát ji zvýšila, naposledy na 2,8 milionu dolarů. Její vůdce Hasan Saneí, jehož v pondělí citovalo několik íránských agentur, řekl, že "dokud nebude rozsudek nad odpadlíkem Salmanem Rushdiem vykonán, budou útoky na islám takové, jako je film o Mohamedovi, pokračovat".
"Příkaz zabít Rushdieho byl vydán proto, aby byly vymýceny kořeny spiknutí proti islámu. Bylo by velmi vhodné vykonat ho nyní. A proto zvyšuji cenu za zabití Rushdieho o 500 tisíc dolarů," sdělil Saneí.
Rushdieho kauza mnoho let ovlivňuje vztahy Londýna s Teheránem. Uvolnily se krátce za vlády bývalého prezidenta Mohammada Chátamího, který v roce 1998 slíbil, že Írán nebude usilovat o vykonání rozsudku. Chameneí ale v roce 2005 řekl, že Rushdie zůstává odpadlíkem a může být beztrestně zabit. Také vláda prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda roku 2007 oznámila, že Chomejního fatva stále platí.
Britský autor indického původu Salman Rushdie se dlouhou dobu před islámskými fundamentalisty ukrýval; v poslední době se na veřejnosti objevuje, je ovšem stále pod ochranou britské policie a jeho cestovní plány se často z bezpečnostních důvodů mění. V rozhovoru pro Der Spiegel připustil, že prvního dva a půl roku života v ústraní bylo psychicky velmi náročných a i později se dostavovala období deprese.
