Přístup k sociálním sítím je v Íránu zablokovaný čtyři roky. Internet přiškrtil bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád, podle nějž Facebook, Twitter a podobné weby přitahovaly "podvratné živly", kteří pomocí nich plánovaly "protistátní činnost". Myslel tím zejména protesty proti výsledku prezidentských voleb v roce 2009.
Cenzura v ÍránuVe svobodném přístupu k internetu brání Íráncům filtry, které ovšem Íranci dokážou snadno obejít. Organizace FreedomHouse označila Írán za největšího cenzora internetu na světě. Za sebou nechal Kubu, Čínu nebo Sýrii. |
Zatímco běžní Íránci na sociální sítě nesmějí, čelní politici se svých účtů nevzdali. Například ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf má na Facebooku přes půl milionu fanoušků a nové příspěvky píše i několikrát za den.
Twitterový účet má i duchovní vůdce země, ajatolláh Alí Chameneí. Ten si v červnu na webu například postěžoval, že íránská mládež zanedbává sportovní aktivity. "Občas chodím do hor okolo Teheránu a všímám si, že vzhledem k populaci Teheránu je tam velmi málo mladých lidí. Je mi líto, že naši mladí lidé nevyužívají tak nádherné přírody," napsal faktický vládce Íránu (celý ajatolláhův tweet najdete zde).
Zhruba před dvěma měsíci se brány sociálních sítí na chvíli otevřely i obyčejným Íráncům. Po Facebooku i Twitteru mohli brouzdat bez omezení asi dva dny. Úřady to označily za technický problém a své občany od "nebezpečných" webů opět odstřihly. A za počin, který mnoho Íránců chápalo jako rozšíření svobody slova, se vláda dokonce omluvila (více čtěte zde).
Prezident je na cenzuru krátký, rozhoduje o ní zvláštní komise
Někteří zahraniční pozorovatelé tvrzením o "technickém problému" příliš nevěřili, šlo podle nich spíš o test. Státní úředníci patrně chtěli vyzkoušet, jak Íránci nově nabyté možnosti využijí. Prohlášení ministra kultury by mohlo znamenat, že se pokus vydařil a úřady už v sociálních sítích nevidí takové nebezpečí.
Když Ahmadínežáda v září nahradil umírněný Hasan Rúhání, upínala k němu řada lidí své naděje. Omezit cenzuru internetu však patrně není v jeho silách. Na radikálním uvolnění pravidel se bude muset shodnout orgán, kterému Íránci říkají "Filtrační komise".
"Musíme si o tom promluvit se všemi členy komise," citovala Džannatího státní tisková agentura ISNA. "Nejde jen o Facebook, je třeba zpřístupnit i další sociální sítě. Pokud se k nim chce někdo připojit, neměli bychom mu v tom bránit," dodal ministr s tím, že podobná opatření stejně nezabraní občanům v získávání informací, které dostat chtějí.
Dosavadní snahu vládních úřadů ministr přirovnal k neúspěšnému pokusu o vynucení jednoho z dalších zákazů. Aby nemohli sledovat vysílání televizních kanálů ze zahraničí, zakázala vláda Íráncům montovat si na střechy satelitní antény.
