Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Íránský emigrant stvořil hru o islámské revoluci, Teherán se zlobí

  9:08aktualizováno  9:08
Mladí Íránci mohou zahodit učebnice dějepisu. O islámské revoluci se dozvídají z počítačové hry Black Friday. Vytvořil ji íránsko-kanadský tvůrce Navid Chonsárí a použil v ní rodinná videa i vzpomínky pamětníků. Chce ukázat to, co íránská propaganda tají. Vláda hru zakázala jako protiíránskou. Hraje se však dál.

„Dej nám veškeré informace o svých kumpánech a detaily o svém příštím cíli,“ říká v temné vyšetřovací místnosti zmlácenému a spoutanému fotografovi íránský policista s tyčí v ruce. Tím fotografem jste vy. Na výběr máte odpovědi „vaši informátoři se mýlí“, „jsem jen fotograf“ a „nic nevím“. Jestli vám vyšetřovatel uvěřil, se dozvíte v dalším levelu.

Počítačová hra 1979 Revolution: Black Friday hráče přivádí do vypjatého 8. září 1978, kdy byla islámská revoluce v Íránu už několik měsíců v plném proudu. Tisíce lidí v ulicích Teheránu a dalších měst vyzývaly šáha Mohammada Rézu Pahlavího, aby se vzdal vlády a předal ji ajatolláhovi Ruholláhu Chomejnímu.

Fotogalerie

Perský monarcha však místo toho vyhlásil stanné právo a oné zářijové noci při masakru, který vešel do historie jako Černý pátek, zemřelo při protestech v hlavním městě 86 lidí (některá svědectví však uvádějí až dva tisíce mrtvých). Nenáviděný vládce nakonec uprchl a lidové povstání, které ženy převléklo z minisukní do hidžábů a zakázalo jim zpěv na veřejnosti, mohlo roku 1979 skončit.

Hráč alias mladý fotoreportér Reza má za úkol nástrahy revoluce přežít. Kromě hraní se má také dozvědět, jaké to v islámské zemi před osmatřiceti lety bylo. Navid Chonsárí, který stojí třeba za populární hrou Grand Theft Auto, se totiž domnívá, že právě při hraní člověk vstřebá nejvíce informací.

„Jsem bytostně přesvědčený, že hry mohou mít velký vliv. Existují studie, které říkají, že účinky her jdou mnohem dál než filmy, dokumenty nebo i knihy. Ani jedna videohra se přitom nezakládá na skutečných událostech. Viděli jsme v tom příležitost vytvořit nový žánr,“ popisuje Chonsárí pro server al-Monitor.

Takové hry mohou otrávit mysl mladých, míní cenzoři

Revoluční atmosféru sám coby osmiletý zažil, když se svým dědečkem chodil na zpočátku pokojná shromáždění. S přibývajícím násilím však malý Chonsárí zůstával více a více doma. Školy se zavřely a zemi zachvátil chaos.

„I když jsem neměl věk na to, abych chápal politiku revoluce, uvědomoval jsem si emoce, které byly za ní,“ vzpomíná Íránec, který nakonec s rodinou utekl do Kanady. Aby hráčům tehdejší dění vylíčil co nejvěrněji, mluvil s více než čtyřiceti pamětníky. Někteří mu poskytli fotografie, které tehdy pořídili. A do rodinného archivu sáhl i Chonsárí.

„Při hraní procházíte dům, v němž narazíte na projektor a uvidíte domácí videa. Ta natočil můj dědeček. Můj první den ve škole, mou matku, jak plave v Šomalu, než tam postavili plot.“ Pláž na severu Kaspického moře byla po islámské revoluci rozdělena na mužskou a ženskou část.

Jakkoliv tvůrci Black Friday podle serveru International Business Times tvrdí, že reálie v ní jsou „historicky přesné“, íránská vláda ji jako učební pomůcku rozhodně používat nehodlá. Krátce poté, co ji konzervativní plátek Kayhan označil za protiíránskou, ji Národní nadace pro počítačové hry zakázala a provedla také několik razií v obchodech pro hráče v Teheránu i dalších městech.

Záběr z hry 1979 Revolution: Black Friday.
Záběr ze hry 1979 Revolution: Black Friday.
Záběr z hry 1979 Revolution: Black Friday.

„Takové hry mohou mládeži a mladým dospělým pomocí nepravdivých a pokřivených informací otrávit myšlenky, které mají o své zemi, a zničit jejich duši,“ prohlásil ředitel nadace Hassan Karimi.

Časopis Time dodává, že se vláda rozhodla vytvořit svou vlastní, „pravdivou“ hru o revoluci. „To, že videohra může otřást základy režimu a zpochybnit jeho legitimitu, je celkem výmluvné. Zrcadlí se v tom, že sama vláda si není jistá tím, jak s revolucí naložila,“ podotýká Chonsárí.

Od dubna, kdy Black Friday přišel na trh, vláda zablokovala více než padesát internetových stránek, které hru nabízely zdarma ke stažení. Íránci zvyklí na cenzuru však vědí, jak se k zakázané zábavě dostat. „Pokud opravdu chtějí, najdou ji. Čím tvrději Írán proti hře půjde, tím větší zájem lidí jí zajistí,“ míní Chonsárí.

Stále však doufá, že jeho dílo vyvolá především diskusi. „Tohle je hra, kterou by si Íránci měli zahrát z jediného důvodu - aby se dozvěděli, co o (íránském) příběhu vypráví někdo jiný, a mohli s tím případně nesouhlasit. Pokud se vám nelíbí, co hrajete, a máte pocit, že je to lež, začněte o tom mluvit.“







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.