Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád | foto: Reuters

Írán vystrkuje růžky. Mohou za to prý Američané

  • 255
Bílý dům se už měsíce snaží diplomaticky "uzemnit" snahy Íránu o vybudování vlastního jaderného programu. Hrozí sankcemi, ale Teherán si z toho nic nedělá a snahám USA i OSN se směje. Odborníci na mezinárodní vztahy tvrdí, že si za současné potíže s Íránem mohou Američané částečně sami.

"Jeden důvod pro nárůst vlivu Íránu v regionu je zřejmý - je klíčovým bodem, spojnicí mezi Blízkým východem a Asií," míní analytici britského Královského institutu pro mezinárodní vztahy (RIIA).

Obrovský podíl na nárůstu síly Teheránu ale má i americká válka proti terorismu. "Spojené státy v oblasti eliminovaly dva přirozené rivaly Íránu," píší ve zprávě, která byla zveřejněna ve středu.

"Pád afghánského Talibanu v listopadu 2001 a režimu Saddáma Husajna v Iráku v dubnu 2003 způsobil, že Teherán začal hrát klíčovou roli na Blízkém a Středním východě," vysvětlují politologové z Chatham House.

Ahmadínežádovi nahrála neschopnost spojenců
Spojenecká vojska přitom ani v jedné zemi "nebyla schopna nahradit vládnoucí síly soudržnými a stabilními politickými strukturami".

Toho Teherán dokonale využil. Jeho vliv dosáhl takových rozměrů, že například v neklidném Iráku nahradil USA v roli nejvlivnější mocnosti. "Právě proto bude hrát klíčovou úlohu ve formování irácké budoucnosti," předvídají.

Režimu prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda ale pomohl i nedávný konflikt Izraele s libanonským Hizballáhem. "Úspěšně upevnil své vztahy nejen s nejbližšími sousedy, ale se všemi arabskými zeměmi," vysvětluje se dále ve zprávě.

Mezinárodní společenství je bezzubé
Své silné pozice si je prý Írán dobře vědom. Neúspěšné snahy spojenců o nastolení míru v Afghánistánu i Iráku ho navíc utvrzují v tom, že může vzdorovat západnímu tlaku.

Tomu ho už několik měsíců vystavuje mezinárodní společenství. Írán totiž touží po vlastním jaderném reaktoru. Západ se ale bojí, že by islamistický režim mohl jádro zneužít pro výrobu zbraní.

Rada bezpečnosti OSN sice hrozí sankcemi, ale Írán si stojí za svým a tvrdí, že na mírové využití nukleární energie má "nezpochybnitelné právo". Jednání jsou nekonečná.

Napadení Íránu by mohlo zničit snahy USA
"Pro Spojené státy bude čím dál těžší Teherán k čemukoliv donutit." V úvahu podle RIIA nepřipadá ani ozbrojená intervence.

"Pokud by Američané napadli Írán, krutě by to pocítili i v Iráku," píší analytici z Chatham House. Teherán má prý v zemi natolik výrazný vliv, že by proti mezinárodním jednotkám povstaly šíitské milice. "Sektářské násilí by narostlo do neuvěřitelných rozměrů."

Proti úderu ale hovoří i další skutečnosti: Írán má poměrně vyspělou armádní letku, což by Washingtonu takřka znemožnilo údery ze vzduchu.

V neposlední řadě ale svoji roli hraje i ropa. Íránská islámská republika je totiž čtvrtým největším producentem "černého zlata" na světě.

Írán je klíčovou spojnicí mezi Blízkým východem a Asií
Zdroj: CIA The World Factbook


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video