Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Reformní Íránci slavili do rána. Po osmi letech mají „svého“ prezidenta

  11:04aktualizováno  11:04
Vítězství proreformního duchovního Hasana Rúháního, navíc už v prvním kole íránských prezidentských voleb, se stalo obrovskou satisfakcí pro liberálně orientovanou část Íránců. Dává také naději na urovnání vztahů se Západem, zastavení jaderného programu a vyloučení válečného konfliktu s USA a Izraelem.

Proreformně naladění Íránci celou noc ze soboty na neděli bouřlivě slavili. Novým íránským prezidentem se už v prvním kole voleb stal proreformní duchovní Hasan Rúhání.

Jeho páteční volební vítězství oznámilo íránské ministerstvo vnitra. Rúhání obdržel těsnou nadpoloviční většinu, tedy přes 50 procent všech odevzdaných hlasů, už v prvním kole, což je obrovský úspěch. Svůj triumf označil za "vítězství umírněnosti nad extremismem". USA pochválily "odvahu íránského lidu" za to, že šel volit "navzdory cenzuře a zastrašujícímu prostředí". Jde o výrazný úspěch, protože Rúhání ho dosáhl hned v prvním kole proti pěti jiným, vesměs konzervativním protikandidátům.

Davy prorefomních Íránců vedle oslavy nového skandovaly jméno neúspěšného proreformního kandidáta v předchozích volbách Míra Hosejna Músávího, u něhož panuje přesvědčení, že mu vítězství nad nyní odcházejícím Mahmúdem Ahmadínežádem úřady neprávem neuznaly.

Nejlepší výsledek, i z pohledu USA

Fotogalerie

Podle konečných výsledků má 64letý Rúhání 50,7 procenta, tedy přes 18 milionů hlasů. Volební účast dosáhla 72,7 procenta z celkového počtu zhruba 50 milionů voličů. V předchozích volbách v roce 2009 hlasovalo 85 procent voličů.

Expertka na Írán Suzanne Maloneyová z amerického ústavu Brookings Institution se však domnívá, že i když rychlé změny v Íránu zřejmě nejde čekat, z perspektivy problémů, o které se zajímají Spojené státy, je zvolení Rúháního nejlepším možným výsledkem. Na druhém místě skončil se značným odstupem starosta Teheránu Mohammad Báker Kálíbáf s necelými 17 procenty, tedy se zhruba šesti miliony hlasů. Ten už uznal porážku a blahopřál úspěšnému soupeři.

Americký Bílý dům v první reakci uvedl, že USA jsou připraveny jednat s novou íránskou vládou s cílem dosáhnout diplomatického řešení otázky kontroverzního jaderného programu Íránu. Také dodal, že Washington respektuje volbu íránského lidu a doufá, že íránské vedení "se bude řídit přáním lidu a bude přijímat odpovědná rozhodnutí, která povedou k lepším zítřkům".

Evropané chtějí jednat o jaderném programu

Britské ministerstvo zahraničí jej vyzvalo, aby nasměroval Írán na "novou cestu". Francouzská diplomacie oznámila, že očekávání světa zejména ohledně přístupu k jadernému programu jsou vysoká. Ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová, která jaderným rozhovorům mezi Íránem a skupinou šesti světových velmocí předsedá, uvedla, že voliči dali Rúhánímu silný mandát a Ashtonová je odhodlána pracovat s novým íránským vedením na rychlém diplomatickém řešení jaderné otázky.

Izrael naopak důležitost události zpochybnil připomínkou, že íránský prezident nemá možnost mluvit do jaderného programu, protože o něm doposud vždy rozhodoval Chameneí.

Šéf OSN Pan Ki-mun vybídl Írán, aby hrál "konstruktivní roli" v mezinárodní politice i v regionálních otázkách. Syrští povstalci pak Rúháního vybídli, aby přehodnotil podporu režimu Bašára Asada.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.