Před Vánocemi se obyvatelé Teheránu vydali do arménského distriktu Somayeh, největší křesťanské čtvrti v hlavním městě. V zdejších obchodech nakupovali umělé stromky, vánoční ozdoby, plyšové soby i plastové sněhuláky.
Jedním z nakupujících před Štědrým dnem byla i Nilúfar, asi 30letá muslimka, která na nákupy vyrazila i se svým manželem. „Je to pro nás velmi zajímavé a lákavé,“ řekla agentuře AFP k Vánocům a dodala: „Miluji ozdoby a vánoční stromeček. Nahlížíme na to tak, že tím ukazujeme respekt k jiným vyznáním. A samozřejmě mi hrozně chutnají všechny ty vánoční čokolády.“
Před výlohami se Santa Clausem si někteří Íránci fotili selfie, u jednoho stánku s jídlem zase vánoční děd tancoval na populární íránskou popovou skladbu. Jak na tom ovšem jsou křesťané žijící v Íránu?
Není křesťan jako křesťan
Čtvrt Somayeh je obývána zejména arménskými křesťany. Hamed Davúdian, vlastník obchodu s potravinami, říká, že s íránskými úřady nikdy neměl problém. „Proč taky? Arméni tu jsou již 400 let, chovají se k nám výborně,“ dodal.
Po islámské revoluci v roce 1979 emigrovaly z Íránu tisíce křesťanů, především do USA. V zemi ovládané šíitským teokratickým režimem nyní podle odhadů žije 120 tisíc až 500 tisíc křesťanů - záleží na tom, zda se jedná o oficiální íránské statistiky, či odhady křesťanských organizací.
Nejvíce křesťanů se hlásí k Arménské apoštolské církvi, druhou nejpočetnější skupinou jsou křesťané Asyrské církve Východu (asi 10 až 20 tisíc). Křesťané, ale i židé či vyznavači zoroastrismu jsou oficiálně uznanými a chráněnými náboženskými skupinami.
Přesto panují omezení. Konverze muslimů je zakázána, íránské úřady tvrdě potírají perštinou psanou Bibli, bohoslužby mohou být slouženy pouze v původním jazyce a kázání se musí vyhnout politickému podtextu. Mnoho konvertitů a Íránců, kteří se hlásí ke křesťanství, čelí perzekuci či vězení. Proto se častokrát rozhodnou hledat azyl v Evropě či Americe.
