"Nikdo nemůže národu vzít práva založená na jejích schopnostech," prohlásil Ahmadínežád a dodal, že země bude svá práva energicky hájit. Tvrdil, že íránský jaderný program neznamená pro svět bezpečnostní hrozbu.
"Írán nepředstavuje pro nikoho hrozbu, dokonce ani pro sionistický režim," uvedl s odkazem na Izrael, který Írán považuje za svého úhlavního nepřítele a jehož existenci neuznává.
Rozhodnutí Íránu zahájit provoz reaktoru v Araku přichází několik dní před vypršením lhůty, kterou dala Íránu OSN, aby zastavil obohacování uranu.
"Otevření zařízení na produkci těžké vody v Araku je velkým krokem kupředu pro právo Íránu vyrábět mírovou nukleární technologii," prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Hamid Reza Asefi.
Těžká voda umožňuje použít v reaktorech namísto obohaceného uranu běžný, který se těží i v Íránu. Vyhořelé palivo z těžkovodního reaktoru lze následně přetvořit plutonium, které lze použít pro výrobu jaderné bomby.
Výroba těžké vody je proto způsobem, jak splnit požadavek OSN a přitom pokračovat v jaderném programu. Krok Íránu vyvolal na západě nelibé reakce. Reuters cituje západního diplomata, který označil výrobu těžké vody za nekonstruktivní krok.
Západ se obává především toho, že íránský jaderný program povede k výrobě nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a zdůrazňuje, že jde pouze o civilní program. Nejvyšší vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí, už před rokem prohlásil, že výroba, držení a použití jaderných zbraní je proti islámu.
Jeden z íránských jaderných inženýrů také uvedl, že Írán sice zahájí produkci těžké vody, ale samotný reaktor zatím ještě nespustí. Uvedl, že toto zařízení nemá vojenské využití, takže se na něj nevztahuje dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA).
Zdroj: CIA The World Factbook
