"Syřané v minulých letech zlepšili spolupráci s Hizballáhem a dodali jim několik raket Scud-D," prozradil listu The Times zdroj z izraelských tajných služeb, který si přál zůstat v anonymitě.
Fateh-110Írán v pondělí ohlásil další modernizaci balistických střel krátkého doletu. Podle agentury IRNA se u rakety Fateh-110 zrychlil čas odpalu a prodloužila životnost. V arzenálu íránské armády jsou tyto rakety asi deset let. Íránci nedávno balistické rakety s úspěchem otestovali. Západní experti ovšem upozorňují, že Írán schopnosti svých raket často přeceňuje. "Fateh-110 má špatný naváděcí a ovládací systém, který se spouští jen po vypuštění (střely)," tvrdí výzkumník z Mezinárodního institutu pro strategická studia Michael Elleman. Zaměřovací systém nejmodernějších raket se spouští až při sestupu rakety na cíl a je tak mnohem přesnější. zdroj: ČTK |
Balistické střely vyvinuté v SSSR na konci 70. let mají dolet 430 kilometrů a radikální šíité by tak s nimi mohli způsobit daleko větší škodu než s raketami krátkého doletu, kterými v minulosti izraelské území ostřelovali. Damašek jim údajně poslal i několik menších střel s doletem 240 kilometrů, se kterými by Hizballáh mohl zasáhnout Tel Aviv.
Vůdce Hizballáhu šajch Hassan Nasralláh minulý týden Izraeli pohrozil masivním úderem. "Na vašem území je několik strategických cílů, které můžeme zasáhnout pomocí naváděných raket. Tyto útoky by změnily životy statisíců sionistů ve skutečné peklo, desítky tisíc by pak mohly přijít o život," vzkázal radikální klerik.
Podle listu The Times má hrozba Hizballáhu odradit Izrael od úderu na íránská jaderná zařízení. Izraelské noviny se v poslední době hemží spekulacemi o blížícím se úderu, kterým premiér Benjamin Netanjahu chce zamezit Íránu v získání jaderné zbraně. Teherán vytrvale opakuje, že jeho jaderný výzkum je určen výhradně k mírovému využití.
Chemické zbraně
Izraelci se především obávají možnosti, že Damašek libanonským islamistům dodá kromě raket i chemické zbraně. Přestože tomu zatím nic nenasvědčuje, v Izraeli se už stojí fronty na plynové masky vydávané zdarma vládou. Statistiky naznačují, že v posledních čtrnácti dnech se jich vydalo o 70 procent více než obvykle.
Sýrie, která je blízkým spojencem Hizballáhu i Teheránu, má podle tajných služeb čtvrtý největší arzenál chemických zbraní na světě a největší na Blízkém východě. Disponuje 1 000 tunami toxických látek, mimo jiné hořčičným plynem, kyanidem či sarinem. "Tyto látky mohou nést dělostřelecké granáty, chemické bomby nebo rakety," stojí ve zprávě Mezinárodního institutu strategických studií.
Špinavé penízeAmerické úřady zabavily 150 milionů dolarů (tři miliardy korun) Libanonské kanadské bance, která údajně Hizballáhu pomáhala prát špinavé peníze pocházející z drog a další kriminální činnosti. Peníze byly použity k převozu ojetých aut z USA do západoafrických států a zisky z těchto obchodů byly převáděny zpět do Libanonu. zdroj: ČTK |
Západ se obává, že Asadův režim by tyto zbraně mohl nasadit v probíhající občanské válce. Americký prezident Barack Obama v pondělí prohlásil, že v případě jejich použití by USA mohly v zemi intervenovat. "Pokud bychom spatřili pohyb chemických zbraní nebo jejich nasazení, byl by to pro nás bod zlomu. To by změnilo mé výpočty," řekl podle BBC šéf Bílého domu.
Západ v zemi intervenovat odmítá a váhá i s vyzbrojováním rebelů. Evropské státy a země Perského zálivu se aspoň skládají na úplatky, které mají stoupence režimu Bašára Asada přesvědčit k dezerci. Západní politici a sunnitští šejkové se na tom podle The Times dohodli v květnu na konferenci v katarském Dauhá, kdy se ukázalo, že mírový plán Kofiho Annana nemá šanci na úspěch.
"Samozřejmě, že se uplácí. Západní tajné služby představitele režimu ochotně stimulují," řekl listu The Times nejmenovaný člen syrského exilového hnutí. Asada od května opustil například brigádní generál a jeho přítel z mládí Manáf Tlas, šéf chemického zbrojního programu generálmajor Adnan Sillu a naposledy premiér Rijád Hidžáb. A představitelé opozice se ušklíbají, že to rozhodně neudělali z lásky k revoluci.
