Írán měl v minulosti několik hlavních měst, ale Teherán tuto funkci plní již od roku 1795. Na začátku konce jeho slavných dějin jsou seismologové, kteří se obávají katastrofického zemětřesení.
A mají proč. Dvanáctimilionovou metropolí totiž prochází asi sto tektonických zlomů a jakékoli větší zemětřesení by způsobilo nepředstavitelnou zkázu. Podobnou té, která zasáhla město Bám na jihovýchodě země před šesti lety.
Město se přesune do dvaceti let
Právě po ničivých otřesech, které připravily o život bezmála 40 tisíc lidí, se o přesunu města začalo uvažovat vážně. Rada dohlížitelů (nejvyšší duchovní země) v čele s ajatolláhem Alí Chameneím definitivně bouchla do stolu na začátku listopadu.
CHCE ÍRÁN UMLČET OPOZICI?Dominic Dudley z Middle East Economic Digest soudí, že za íránským rozhodnutím přestěhovat hlavní město může být i něco jiného než hrozba zemětřesení. Podle něj je zvláštní, že se nápad oprášil těsně po nejhorších nepokojích, které Teherán zažil za posledních třicet let. Konzervativní vůdci podle něj prostě mohou chtít umlčet nejliberálnější enklávu v Íránu, která je podhoubím protestů a nepokojů. zdroj: BBC |
Zatím ale není jasné, jestli by se nová metropole měla stavět na "zelené louce" nebo by davy státních úředníků měly obsadit už existující město. Až se rozhodne, budou Íránci stát před otázkou, jak se takové hlavní město vlastně přesouvá.
Přemístit vládní úřady, budovy a úředníky není problém. Horší je dostat do města ekonomickou sílu a také kulturní život. "Vybudovat hlavní město trvá deset až dvacet let, ale zabere to století nebo víc než se stane atraktivním a soběstačným místem," popisuje pro BBC vývoj nového města architekt Andrew Jones.
Změna metropole v rukou vládců
Íránci ale nejsou první, kdo tento problém řeší. Inspirovat by se mohli například v Brazílii, která svojí metropoli v roce 1961 přesunula z Rio de Janeira do Brasílie. Oficiálním důvodem bylo, že je Rio příliš vzdálené od mnoha oblastí rozlehlé země a nové hlavní město musí ležet blíž geografickému středu státu.
Claudio de Magalhaes z University College London ale vysvětluje, že pohnutky tehdejší vojenské vlády mohly být přesně opačné, než být blíž lidem. "Jedním z důvodů budování nového města byla izolace vlády od tlaku a vlivů velkého města," vysvětluje urbanista. - reportáž z Brasílie čtěte zde
PŘESUNY metropolíPákistán: Islámábád, 1960 |
Město se posléze podařilo zalidnit a to i díky dotacím pro nové obyvatele, které vláda vyplácela ještě dvacet let po založení města. Podobnou cestu bude možná muset zvolit i Írán, protože Teherán je tradičním centrem života obyvatel země už desítky let a svůj domov jen tak neopustí.
V minulosti přepisovali zeměpisné učebnice i jinde. Před téměř půl stoletím se přesunula metropole Pákistánu z Karáčí do Islamábádu. Vláda chtěla být blíže Kašmíru, ve kterém už desítky let vřou spory mezi Indií a Pákistánem. Islámábád je přitom až desátým největším městem v zemi.
Budou stěhovat Soul?
Ministerstva změnila adresu i v Barmě a to před čtyřmi lety. Tehdy tu vláda slavnostně odhalila město uprostřed džungle, které tajně budovala přes dva roky. Od té chvíle je hlavním městem Nepjito (v překladu Královské město) namísto Rangúnu.
A důvod? Velení junty prý chtělo být dál od moře, ze kterého je město lehko zranitelné. I tak ale v Rangúnu zůstaly některé vládní úřady a také většina zastupitelských úřadů.
Zapsat se do historie jako zakladatel nového hlavního města tajně touží nejeden vládce. V roce 2004 zatoužil vytesat své jméno do pomníků tehdejší jihokorejský premiér Lee Hai-Chan a oznámil, že přesune hlavní město ze Soulu do Yeongi-Kongju.
Stěhování století mělo začít v roce 2007 a skončit v roce 2030. Oficiálním důvodem pro bylo, že Soul ekonomicky příliš vyčnívá nad zbytkem Jižní Koreje a přesun tak vyrovná hospodářské rozdíly. Do finále soutěže o budoucí město postoupili tři kandidáti. Akce za odhadovaných 45 miliard dolarů ale později utichla.